ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.887.2004.1
sp. zn. 7 Tdo 887/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 31. 8. 2004 o dovolání obviněného P. S., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 1. 2004, sp. zn. 6 To 776/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 6 T 140/2003 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. S. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný P. S. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 1. 2004, sp. zn. 6 To 776/2003, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 25. 11. 2003, sp. zn. 6 T 140/2003. Tímto usnesením bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto také odvolání obviněného J. M. Dovoláním obviněný P. S. napadl výrok, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání, a to v rozsahu odpovídajícím výroku o vině trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. Podané dovolání opřel o důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Dovoláním se domáhal toho, aby Nejvyšší soud ohledně něho zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný P. S. podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Jde o tu část rozhodnutí soudu, v níž soud podřadil svá skutková zjištění pod ustanovení hmotného práva, tj. pod ustanovení trestního zákona. Předmětem právního posouzení tu je skutek, tak jak ho zjistil soud. Dovoláním je proto možné namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávné kvalifikován jako trestný čin, jímž byl obviněný uznán vinným, ale není možné namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak postupoval při provádění důkazů apod. Jinak řečeno, dovoláním lze uplatňovat jen p r á v n í námitky proti kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem a nelze uplatňovat s k u t k o v é námitky.
V posuzovaném případě byl jako trestný čin loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. spáchaný ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Litoměřicích spočíval v tom, že obvinění P. S. a J. M. dne 7. 4. 2003 kolem 18:00 hodin v P. ulici u budovy nádraží Č. d. v R. n. L., okr. L., uchopili zezadu poškozeného Z. D. tím způsobem, že jeden z nich ho držel, aby se nemohl hýbat, a druhý mu prohledával kapsy, přičemž se zmocnili mobilního telefonu zn. Motorola Talk About T 180 modré barvy, a poté ho pustili a utekli.
Obviněný P. S. v dovolání neuplatnil žádnou námitku v tom směru, že by uvedený skutek nenaplňoval znaky trestného činu loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. nebo že by nešlo o spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. Pouze takové námitky by korespondovaly se zákonným dovolacím důvodem uvedeným v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Své dovolání obviněný P. S. v celém rozsahu založil na námitkách proti tomu, že Okresní soud v Litoměřicích vzal za podklad svých skutkových zjištění svědeckou výpověď poškozeného Z. D. a jak ji hodnotil. Obviněný vznesl výhrady proti věrohodnosti tohoto důkazu. Výslovně odkázal na to, že Okresní soud v Litoměřicích porušil ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř.
Tímto pojetím dovolání se obviněný P. S. ocitl zcela mimo rámec zákonného dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť neuplatnil žádné právní námitky, které by tomuto dovolacímu důvodu odpovídaly, ale jen s k u t k o v é námitky, jimiž se domáhal přehodnocení provedených důkazů, jiných skutkových zjištění, než jaká učinil Okresní soud v Litoměřicích, a teprve v návaznosti na to i jiného právního posouzení. Obviněný nevytkl žádné porušení h m o t n é h o práva, pokud jde o posouzení skutkového stavu zjištěného Okresním soudem v Litoměřicích, ale namítl porušení p r o c e s n í c h ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., která upravují postup orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů.
Obviněný P. S. sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak uplatnil námitky, které ho obsahově nenaplňují. V důsledku toho námitky obviněného nenaplňují ani dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., který je v daném případě aplikovatelný jen ve spojení s některým z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Pro úplnost lze poznamenat, že v posuzovaném případě se neuplatní ta část ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., podle které dovolání lze podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Odvolání obviněného P. S. totiž bylo zamítnuto jako nedůvodné podle §256 tr. ř., a nikoli z procesních (formálních) důvodů podle §253 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného P. S. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle §265i odst. 3, 5 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. srpna 2004
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec