ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.912.2004.1
sp. zn. 7 Tdo 912/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky v Brně rozhodl dne 31. srpna 2004 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného V. P., které podal proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 6. 2003, sp. zn. 5 To 328/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 10. 1. 2003, sp. zn. 7 T 241/2001, byl V. P. společně se spoluobviněným R. H. uznán vinným trestnými činy výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák., kterých se dopustili jednáním uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku. Za to byl V. P. podle §221 odst. 1 tr. zák. a §35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na 7 měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku. Podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto také o uplatněném nároku na náhradu škody.
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 6. 2003, sp. zn. 5 To 328/2003, byla odvolání obou obviněných, která podali proti rozsudku soudu I. stupně, zamítnuta podle §256 tr. ř. jako nedůvodná.
Obviněný V. P. podal proti usnesení odvolacího soudu řádně a včas dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítá, že od počátku trestního stíhání popíral, že by se dopustil vůči poškozeným žalovaného jednání. Do incidentu mezi R. H. a poškozenými se zapojil až v okamžiku, kdy R. H. ležel na zemi, přes hlavu měl přetaženou koženou bundu a byl držen v tomto postavení třemi poškozenými muži. Za této situace, kdy na R. H. aktivně útočili tři muži, kde jej povalili na zem a bez snahy tohoto jednání zanechat jej v tomto postavení drželi, se rozhodl muže od spoluobviněného odtáhnout a zabránit dalšímu pokračování konfliktu. Ve chvíli kdy odtáhl jednoho z mužů ležících na R. H., se tento muž prudce otočil, napřímil, srazil ho na zem úderem otevřenou dlaní a způsobil mu přitom zranění. Pokud naopak tento muž tvrdí, že ho měl kopnout do obličeje, pak toto jeho tvrzení bylo lživé. Od počátku rovněž navrhoval, aby byl zpracován znalecký posudek s ohledem na jeho zdravotní stav, kdy byl krátce před událostí s vážným zraněním páteře hospitalizován v nemocnici, čímž by prokázal pravdivost své výpovědi a svoji nevinu. Jednání popisovaného poškozenými se totiž s ohledem na své zdravotní potíže nemohl dopustit, což by jednoznačně potvrdil znalec z oboru zdravotnictví, který by se zabýval důvody jeho hospitalizace a charakterem poranění páteře. Tím by byla jednoznačně prokázána jeho výpověď, že jednal v nutné obraně či krajní nouzi. Domnívá se proto, že byl poškozen na svých právech obhajoby, když nebyly provedeny objektivní důkazy v jeho prospěch i neprospěch a byla tím porušena zásada na spravedlivý proces. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud podle §265k tr. ř. rozhodnutí okresního a krajského soudu ve všech výrocích zrušil a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal krajskému nebo okresnímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v Brně ve vyjádření k dovolání uvedla, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. a uplatněný dovolací důvod není v souladu s obsahem odůvodnění, když se dovolatel domáhá výlučně odlišného hodnocení důkazů soudy a další odvolací instance. Navrhla proto, aby bylo dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z uvedeného vyplývá, že skutek zjištěný soudy v předcházejícím řízení je pro dovolací soud závazný, nemůže jej měnit a případně na jiném hodnocení důkazů zpochybňovat skutková zjištění soudů nižších stupňů. V rámci tohoto důvodu tedy nelze namítat, že soudy nesprávně zjistili skutkový stav, že skutkový děj proběhl jinak, že nebyly provedeny navržené důkazy, případně, že tyto byly soudem nesprávně hodnoceny. Dovolací soud může daný skutek posuzovat pouze z hlediska, zda naplňuje všechny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, zda nejde o trestný čin jiný, nebo zda daný skutek vůbec není trestným činem. Mezi námitky proti právnímu posouzení skutku obecně patří i námitky, že obviněný jednal v nutné obraně (§13 tr. zák.) nebo krajní nouzi (§14 tr. zák.) a nejde proto o trestný čin. Takovéto námitky ale musí vycházet ze skutkového stavu zjištěného v původním řízení, tj. dovolatel musí tvrdit, že jeho jednání v krajní nouzi nebo nutné obraně vyplývá ze skutku obsaženého v rozsudku soudu I. stupně, případně soudu odvolacího. Není-li tomu tak, a dovolatel takovéto jednání zakládá primárně na jiném skutkovém zjištění, jde o námitky které důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nenaplňují a dovolání je tak ve smyslu §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Tak je tomu i v tomto případě. Tvrzení dovolatele, že jednal v nutné obraně či krajní nouzi, je založeno na jeho námitce, že se soudy zjištěného jednání vzhledem na své zdravotní potíže nemohl dopustit, že tvrzení poškozeného je lživé, a nebylo vyhověno jeho návrhu na opatření znaleckého posudku, který by prokázal pravdivost jeho výpovědi. Obviněný tak svoji námitku o jednání v nutné obraně či krajní nouzi staví na jiném skutkovém základě, tj. na popření zjištění soudu I. stupně, že poté co spoluobviněný R. H. fyzicky napadl M. Š. a následně i H. Š., V. P. udeřil do pravé části obličeje J. B., kterého uchopil za ruce a snažil se jej kopnout do rozkroku a posléze nezjištěným způsobem kopl do obličeje Ing. J. Z., čímž oběma způsobil daná zranění.
Protože konkrétní námitky obviněného nenapadají správnost právního posouzení skutku, ale správnost skutkových zjištění samotných, jde o dovolání podané z jiného důvodu, že je uveden v §265b tr. ř. Proto bylo dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. srpna 2004
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš