ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.992.2004.1
sp. zn. 7 Tdo 992/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 9. září 2004 v neveřejném zasedání v Brně o dovolání obviněného V. S., které podal proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 2. 2004, sp. zn. 6 To 54/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 2 T 93/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 8. 10. 2003, sp. zn. 2 T 93/2003, byl obviněný V. S. uznán vinným trestnými činy ohrožení pod vlivem návykové látky podle §201 písm. d) tr. zák. a neposkytnutí pomoci podle §208 tr. zák. Za tyto trestné činy byl podle §208 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře 15 (patnácti) měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 (tří) let. Obviněnému byl dále podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 3 (tří) let a 6 (šesti) měsíců.
Proti shora uvedenému rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 2. 2004, sp. zn. 6 To 54/2004, zamítnuto podle §256 tr. ř.
Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný řádně a včas dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že oba skutky byly nesprávně právně posouzeny.
Obviněný využil možnosti podat dovolání proto, že ani odvolací soud neprovedl za účelem odstranění rozporů vyplývajících z listinných důkazů pořízených v přípravném řízení jím navrhované důkazy, zejména výslechy svědků. Soud prvního stupně se souhlasem obviněného výpovědi svědků přečetl, tyto však řádně nevyhodnotil. Přestože obviněný na rozpory poukázal ve svém odvolání, odvolací soud navržené důkazy neprovedl a ani jejich provedení neumožnil v dalším řízení u soudu prvního stupně. Obviněný se domnívá, že tímto postupem odvolacího soudu mu byla odňata možnost řádné obhajoby a byl zkrácen na svých procesních právech. Obviněný soudu vytkl, že nepřihlédl ke skutečné dráze vozidla a uvěřil tvrzení poškozeného o tom, kdy vozidlo poprvé uviděl, jak bylo místo osvětleno, jak vozidlo na cestě kličkovalo apod. Soud nehodnotil chování poškozeného, který před střetem s vozidlem údajně uskočil na pravou stranu, neověřil si, zda tak mohl poškozený v dané situaci vůbec učinit, nepřihlédl k rozsahu zranění poškozeného, jeho tvrzení o síle nárazu, ke skutečnosti, že osádka vozidla poškozeného žádala o sdělení, jaký je jeho zdravotní stav, že poškozený svým jednáním poskytnutí případné pomoci zcela znemožnil, když z místa činu „rychle“ odešel atd. Soud řádně nevyhodnotil ani tvrzené okolnosti týkající se množství alkoholu, které měl mít obviněný v době nehody. Protože ze všech okolností uvedených v dovolání vyplývá, že ani odvolací soud v rámci dokazování neučinil všechny úkony potřebné k tomu, aby mohl učinit závěr o jeho vině v obou skutcích, obviněný se dovolává nesprávné právní kvalifikace a navrhuje, aby dovolací soud napadená rozhodnutí zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v Brně ve vyjádření k dovolání uvedla, že dovolatelem uplatněný důvod pro podání dovolání nekoresponduje s obsahem odůvodnění podání, neboť jím uváděné argumenty se týkají výlučně hodnocení důkazů z hlediska právní kvalifikace a v závislosti na tom ukládání trestu. Protože se obviněný domáhá výlučně odlišného hodnocení důkazů soudy, dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je vyjmenován v ustanovení §265b tr. ř. Státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., a to za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Na podkladě tohoto dovolacího důvodu je možné ve vztahu ke zjištěnému skutku vytýkat výlučně vady hmotně právní (lze tedy namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli o trestný čin nejde, nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným), nelze však namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. Nejvyšší soud v rámci dovolacího řízení neprovádí dokazování buď vůbec, anebo jen zcela výjimečně, a to pouze za účelem rozhodnutí o dovolání (§265r odst. 7 tr. ř.), a není tak oprávněn, pouze na podkladě spisu a bez možnosti provedené důkazy zopakovat za dodržení zásad ústnosti a bezprostřednosti, zpochybňovat dosavadní skutková zjištění a prověřovat správnost hodnocení důkazů provedeného soudy nižších stupňů.
Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
Z obsahu podaného dovolání, jenž byl stručně uveden výše, je zřejmé, že obviněný uplatnil toliko námitky proti postupu soudu při zjišťování skutkového stavu věci podle §2 odst. 5 tr. ř. a proti hodnocení důkazů soudy podle §2 odst. 6 tr. ř., jehož správnost, jak již bylo uvedeno, Nejvyšší soud není oprávněn v rámci dovolacího řízení prověřovat. Obviněný neuplatnil jedinou námitku proti správnosti hmotně právního posouzení, ale toliko námitky směřující proti porušení procesně právních předpisů, tedy námitky skutkové.
Přestože tedy obviněný formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., namítal vady, které nejsou způsobilé tento důvod dovolání obsahově naplnit.
V této souvislosti Nejvyšší soud považuje za nezbytné poznamenat, že dovolání je mimořádný opravný prostředek sloužící k nápravě závažných procesních a hmotně právních vad rozhodnutí uvedených v §265b tr. ř. Omezení dovolání na konkrétní důvody zabraňuje tomu, aby se dovolací soud stal další, v pořadí již třetí instancí a přezkoumával skutkový stav věci, protože toto přísluší pouze soudu prvního stupně, případně soudu odvolacímu.
S ohledem na shora uvedené Nejvyššímu soudu nezbylo nic jiného, než dovolání obviněného odmítnout podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., aniž na jeho podkladě přezkoumal napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení podle §265i odst. 3 tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Za podmínek uvedených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. září 2004
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš