ECLI:CZ:NS:2004:8.TD.62.2004.1
sp. zn. 8 Td 62/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. listopadu 2004 v trestní věci obviněného mladistvého O. P., vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 3 Tm 10/2004, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání trestní věci obviněného mladistvého O. P. příslušný Okresní soud v Kroměříži.
Odůvodnění:
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Kroměříži podal dne 22. 9. 2004 Okresnímu soudu v Kroměříži obžalobu na obviněného mladistvého O. P. pro provinění krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák. a dále pro provinění křivého obvinění podle §174 odst. 1 tr. zák.
Okresní soud v Kroměříži jako soud pro mládež usnesením ze dne 7. 10. 2004, sp. zn. 3 Tm 36/2004, danou trestní věc podle §39 zákona č. 218/2003 Sb. z důvodu místní příslušnosti postoupil Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi. Toto své rozhodnutí odůvodnil tím, že mladistvý O. P. má trvalé bydliště na okrese M. B., a je proto ve smyslu §37 zákona č. 218/2003 Sb. dána místní příslušnost tamního soudu.
Okresní soud v Mladé Boleslavi jako soud pro mládež usnesením ze dne 3. 11. 2004, sp. zn. 3 Tm 10/2004, podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř., §24 odst. 1 tr. ř. a §37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. předložil uvedenou trestní věc zvláštnímu senátu pro mládež Nejvyššího soudu České republiky k rozhodnutí o místní příslušnosti. Podle odůvodnění tohoto usnesení svoji místní příslušnost odmítl s tím, že při jejím posuzování je nutno vycházet z místa faktického bydliště obviněného mladistvého, jímž je v daném případě V. ú. v okrese K., kde je mladistvý O. P. již od 1. 10. 2003 trvale umístěn v ústavní výchově.
Nejvyšší soud České republiky jako soud pro mládež (dále převážně jen „Nejvyšší soud“), který je soudem nejblíže společně nadřízeným Okresnímu soudu v Kroměříži, u něhož byla podána obžaloba, a Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi, jemuž byla věc posléze postoupena, jako soud kompetentní k rozhodnutí o příslušnosti těchto soudů zhodnotil důkazy použitelné pro rozhodnutí podle §24 odst. 1 tr. ř. a dospěl k tomuto závěru.
Z časového hlediska má pro rozhodnutí Nejvyššího soudu zásadní význam skutečnost, že obžaloba na obviněného mladistvého byla podána dne 22. 9. 2004, tedy již za účinnosti zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů ((zákon o soudnictví ve věcech mládeže) [dále jen „zákon č. 218/2003 Sb.“]. Pokud by totiž obžaloba byla podána před účinností tohoto zákona (tj. před 1. lednem 2004), musely by se na řízení užít předpisy v té době platné a účinné (§98 citovaného zákona).
Podle §37 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb. řízení koná soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje. Podle §37 odst. 2 tohoto zákona nelze-li žádné takové místo zjistit, nebo jsou-li mimo území České republiky, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno; jestliže nelze místo činu zjistit, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu čin vyšel najevo.
Místní příslušnost (soudů pro mládež věcně příslušných krajských a okresních soudů) je určována třemi skupinami hledisek: za prvé místem, kde má mladistvý stálé bydliště, a nemá-li je, kde se zdržuje nebo pracuje, za druhé místem, kde bylo provinění spácháno, a za třetí místem, kde čin vyšel najevo. Uvedené tři skupiny hledisek, podle nichž se určuje místní příslušnost, jsou ve vzájemném poměru subsidiarity, a to v tom pořadí, v jakém jsou uvedeny v ustanovení §37 zákona č. 218/2003 Sb. Příslušnost určená podle místa, kde má mladistvý stálé bydliště, nebo kde se zdržuje nebo pracuje (tzv. forum loci) je prvotní, má přednost před příslušností, která byla určena ostatními hledisky.
Příslušnost určená podle místa, kde má mladistvý stálé bydliště, a nemá-li je, kde se zdržuje nebo pracuje, má tu výhodu, že soud tu může nejlépe a nejsnáze zjišťovat okolnosti charakterizující osobu mladistvého a jeho poměry, prostředí, v němž žije a pracuje, vytvářet podmínky pro individuální přístup k řešení jednotlivých věcí a zanedbatelné není ani to, že výchovný účinek provedeného řízení zde bývá nejpůsobivější. Předpokládá to ovšem spolehlivé zjištění, že takto označené místo je fakticky místem, kde má mladistvý stálé bydliště, zdržuje se nebo zde pracuje, anebo má alespoň vytvořeny reálné podmínky pro to, aby zde stále bydlel, zdržoval se nebo pracoval.
Z obsahu spisu Okresního soudu v Mladé Boleslavi sp. zn. 3 Tm 10/2004 je zřejmé, že obviněný mladistvý O. P., který má trvalé bydliště v B. n. J. v tomto trvalém bydlišti se nezdržuje, neboť byl umístěn do ústavní výchovy, která mu byla nařízena na základě rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 7. 7. 2003, sp. zn. 21 P 83/2001, a od 1. 10. 2003 je v důsledku toho umístěn ve V. ú. okres K., kde je i v současné době.
Na základě těchto skutečností není pochyb o tom, že obviněný mladistvý O. P. již delší dobu fakticky bydlí v obci nacházející se na okrese K.
Nejvyšší soud v souvislosti se zásadou, že základním a prvotním hlediskem pro určení příslušnosti soudu pro mládež je místo bydliště obviněného mladistvého, shledal, že místně příslušným soudem pro mládež [§2 písm. g) zákona č. 218/2003 Sb.], je v daném případě soud, v jehož obvodu se nachází výše označený výchovný ústav; tímto soudem je Okresní soud v Kroměříži. Takový závěr učinil především vzhledem k délce pobytu obviněného mladistvého v tomto zařízení, který zde již trvá více než jeden rok, a proto se nejedná o pobyt dočasný. Takový pobyt lze označit za obdobný trvalému (stálému) bydlišti, a lze mít za to, že spolupráce soudu a výchovného zařízení pro mládež v daném případě je účelná a prospěch mladistvého ji vyžaduje (k tomu srov. Šámal P., Válková H., Sotolář A., Hrušáková M., Zákon o soudnictví ve věcech mládeže, Komentář, 1. vydání, C. H. Beck, 4, str. 410).
Nejvyšší soud proto rozhodl, že podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci obviněného mladistvého O. P. příslušný Okresní soud v Kroměříži jako soud pro mládež místně příslušný podle §37 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 25. listopadu 2004
Předseda senátu:
JUDr. Jan B l á h a
Vypracovala:
JUDr. Milada Šámalová