Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.09.2004, sp. zn. 8 Tdo 1060/2004 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:8.TDO.1060.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:8.TDO.1060.2004.1
sp. zn. 8 Tdo 1060/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. září 2004 o dovolání podaném obviněným P. P., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 10. 2003, sp. zn. 12 To 455/2003, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 2 T 89/2003, takto: Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného P. P. odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 11. 8. 2003, sp. zn. 2 T 89/2003, byl obviněný P. P. uznán vinným trestnými činy nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 2 písm. a), b) tr. zák. (jednání popsané pod bodem 1 rozsudku) a maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. (jednání pod bodem 2 rozsudku) a odsouzen podle §185 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl dále uložen trest propadnutí věcí uvedených v rozsudku soudu prvního stupně, jejichž vlastníkem se podle §55 odst. 3 tr. zák. stal stát. Podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu jednoho a půl roku. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Hradci Králové ve veřejném zasedání konaném dne 29. 10. 2003, sp. zn. 12 To 455/2003, usnesením podle §256 tr. ř. zamítl. Uvedené usnesení přitom obsahovalo náležité poučení o dovolání podle ustanovení §125 odst. 3 tr. ř., a to o všech údajích týkajících se tohoto mimořádného opravného prostředku včetně nutnosti, aby dovolání obviněného bylo podáno prostřednictvím obhájce (§265d tr. ř.), a uvedení lhůty k podání dovolání s tím, že její navrácení není přípustné (§265e tr. ř.). Jak vyplývá z tzv. doručenek založených na č. l. 71 spisu, opis rozhodnutí odvolacího soudu byl doručen obhájci obviněného JUDr. J. Z. a Okresnímu státnímu zastupitelství v Jičíně shodného dne 9. 12. 2003. Z tzv. dodejky založené na č. l. 72 spisu je pak zřejmé, že obviněnému P. P. bylo předmětné rozhodnutí doručeno dne 29. 12. 2003. Dne 18. 6. 2004 podal obviněný prostřednictvím výše jmenovaného obhájce osobně u Okresního soudu v Jičíně dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit, a zda je podala osoba oprávněná. V uvedených ohledech Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř. neboť napadá rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest [§265a odst. 2 písm. a) tr. ř.]. Obdobně shledal, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.] a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1 tr. ř.). Naproti tomu však dovolací soud zjistil, že dovolání obviněného P. P. bylo podáno opožděně. Podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle odstavce druhého citovaného ustanovení v případě, že se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle odstavce třetího téhož ustanovení lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Konečně podle odstavce čtvrtého tohoto ustanovení navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné. Podle §60 odst. 2, věty první, tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Podle odstavce třetího jmenovaného ustanovení připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den. V daném případě, jak již bylo výše zmíněno, byl opis rozhodnutí odvolacího soudu doručen obviněnému P. P. dne 29. 12. 2003 a jeho obhájci JUDr. J. Z. dne 9. 12. 2003. Lhůta k podání dovolání tak ve smyslu shora citovaných ustanovení běžela ode dne doručení rozhodnutí soudu druhého stupně obviněnému a skončila mu v pondělí dne 1. 3. 2004 (dne 29. 2. 2004 byla neděle). Jestliže dovolání obviněného bylo podáno u Okresního soudu v Jičíně až dne 18. 6. 2004, stalo se tak po uplynutí lhůty stanovené zákonem k jeho podání. Na tomto závěru nemůže nic změnit skutečnost, že obviněný podáním datovaným 8. 1. 2004 (Okresnímu soudu v Jičíně došlo dne 12. 1. 2004) požádal soud prvního stupně o ustanovení obhájce s tím, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby. Zákonná úprava lhůty k podání dovolání (jež činí dva měsíce a je dostatečně dlouhá nejen k tomu, aby osoby oprávněné zvážily své rozhodnutí podat dovolání a posoudily důvody pro jeho podání, ale poskytuje i potřebný časový prostor pro nutnou součinnost obhájce a obviněného při vlastním vypracování dovolání a splnění jeho obsahových náležitostí) vylučuje její prodloužení o dobu, během níž v daném případě soud zjišťoval majetkové poměry obviněného potřebné pro rozhodnutí o nároku na bezplatnou obhajobu. Především je však podstatné, že obhájce obviněného JUDr. J. Z., který jej obhajoval v průběhu odvolacího řízení, s ohledem na ustanovení §41 odst. 5 tr. ř. byl oprávněn podat za obviněného dovolání i v případě, že by jeho zmocnění zaniklo při skončení trestního stíhání. Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud dovolání obviněného P. P. podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno opožděně. Své rozhodnutí přitom učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 22. září 2004 Předseda senátu: JUDr. Jan B l á h a

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/22/2004
Spisová značka:8 Tdo 1060/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:8.TDO.1060.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20