ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.103.2005.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. října 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. J., rozsudkem Obvodového soudu v Pirně, Spolková republika Německo, ze dne 8. 1. 2003, sp. zn. 4 Ds 154 Js 61687/01, a to pro trestný čin výdělečného pašování cizinců ve dvou případech podle §25 odst. 2, §53 německého trestního zákona, §92a odst. 1 č. 1 a č. 2, odst. 2 č. 1, §3 odst. 1 č. 1, §55 odst. 1, §58 odst. 1 č. 1, §92 odst. 1 č. 1 a č. 6 německého cizineckého zákona, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců.
Odůvodnění:
Výše označeným rozsudkem Obvodového soudu v Pirně, jenž nabyl právní moci dne 8. 1. 2003, byl M. J. uznán vinným trestným činem výdělečného pašování cizinců ve dvou případech podle §25 odst. 2, §53 německého trestního zákona, §92a odst. 1 č. 1 a č. 2, odst. 2 č. 1, §3 odst. 1 č. 1, §55 odst. 1, §58 odst. 1 č. 1, §92 odst. 1 č. 1 a č. 6 německého cizineckého zákona, a to v podstatě na základě zjištění, že ve dnech 12. 7. 2001 a 31. 7. 2001 převzal v oblasti místa H. v okrese W. do osobního vozu Mazda 323, které si pro tento účel najal a které řídil, vždy čtyři indické státní příslušníky a dopravil je podle předchozí domluvy dále do L., kde je na parkovišti před supermarketem v centru města nechal vystoupit, přičemž věděl v obou případech, že indičtí státní příslušníci vstoupili na území Spolkové republiky Německo nepovoleně mimo hraniční přechod v oblasti H. Obviněnému bylo za každou akci odpuštěno nejméně 7.500,- Kč z jeho dluhu u zákazníka neznámého jména, u kterého si tak chtěl svůj dluh tímto způsobem odpracovat. Za tuto trestnou činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. J. se pro finanční prospěch opakovaně podílel na ilegální přepravě cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v posledních letech také velmi rozšířenou trestnou činnost, která současně poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již nezanedbatelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. října 2005
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík