ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.108.2005.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 15. prosince 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky Z. K., rozsudkem Obvodového soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 24. 9. 1997, sp. zn. 7 Ls 324 Js 6639/97, a to pro trestný čin převádění cizinců podle §92a I č. 1 a 2 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, §25 II a §52 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 14 měsíců a k propadnutí částky 4.000,- Kč.
Odůvodnění:
Výše označeným rozsudkem Obvodového soudu Hof, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 24. 9. 1997, byl Z. K. uznán vinným trestným činem převádění cizinců podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 14 měsíců a k propadnutí částky 4.000,- Kč.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění soudu tím, že pro finanční prospěch přijal na parkovišti v B., S. r. N. dne 3. 5. 1997 kolem 23:15 hod. do vozu Ford Transit, 18 indických státních příslušníků, které ilegálně převedl přes zelenou hranici objednatel, vietnamský státní příslušník P. V. T., spolu s českým státním příslušníkem M. M. Podle pokynů objednatele měl odsouzený odvézt 18 indických státních příslušníků do Sch., S. r N. Byl však dne 3. 5. 1997 zadržen úředníky spolkové ochrany hranic S. v Sch., S. r. N.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, účinných v době spáchání činu (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený Z. K. se pro finanční prospěch podílel na ilegálním převodu cizinců přes státní hranici, což je relativně nebezpečná trestná činnost, poškozující zájmy České republiky. Odsouzený jednal v takovém rozsahu (podílel se na převodu 18 cizinců), že lze tuto činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. prosince 2005
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch