ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.145.2005.1
sp. zn. 11 Tcu 145/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. prosince 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Z a m í t á se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o odsouzení občana České republiky M. T., rozsudkem Okresního soudu Malacky, Slovenská republika, ze dne 15. 11. 2004, sp. zn. 2 T 86/04, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Bratislavě, Slovenská republika, ze dne 13. 4. 2005, sp. zn. 1 To 54/05.
Odůvodnění:
Výše označeným rozsudkem Okresního soudu Malacky, Slovenská republika, jenž nabyl právní moci ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Bratislavě, Slovenská republika, ze dne 13. 4. 2005, sp. zn. 1 To 54/05, byl M. T. uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 slovenského trestního zákona. Uvedeného trestného činu se podle zjištění slovenských soudů dopustil v podstatě tím, že dne 12. 7. 2004 kolem 23.00 hodiny ve S. na H. ul. při pohostinství zvaném S. u autobusové zastávky napadl poškozeného O. V., kterého shodil na zem, kde ho kopal do různých částí těla, následně mu prohledal kapsy a sebral mu hotovost ve výši 2.200,- Sk, mobilní telefon zn. Sagem, OP, pas, průkaz ZTP, lodní průkaz, čímž poškozenému způsobil na odcizených věcech škodu 4.300,- Sk a poranění: zlomeninu V. pravého žebra, pohmoždění lopatky, odřeniny na hrudním koši s dobou léčení 5 – 7 dní.
Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu tří let.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení slovenského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že nejsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že M. T. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin loupeže podle §234 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci však nejsou dány podmínky materiální povahy. M. T. se sice dopustil závažné úmyslné trestné činnosti namířené proti lidské svobodě a majetku, a tedy podmínka závažnosti posuzovaného činu zde naplněna byla, avšak ne tak již podmínka druhu trestu za čin uloženého. Zde má Nejvyšší soud za to, že uložený podmíněný trest odnětí svobody, vzhledem ke svému charakteru a povaze, jakož i k zařazení v hierarchii sankcí v českém trestním právu, postup podle shora uvedeného ustanovení neodůvodňuje (srov. již ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu k této otázce - např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2002, sp. zn. 11 Tcu 83/2002).
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. prosince 2005
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík