ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.157.2005.1
sp. zn. 11 Tcu 157/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. prosince 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanů České republiky
1. J. Č., rozsudkem Obvodového soudu Nürnberg, Spolková republika Německo, ze dne 21. 10. 2002, sp. zn. 42 Ls 803 Js 8616/02, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Nürnberg – Fürth, ze dne 28. 4. 2003, sp. zn. 10 Ns 803 Js 8616/2002, pro trestný čin závažné krádeže ve skupině ve dvou případech podle §243 odst. 1 věta 1, věta 2 č. 1, §244 odst. 1 č. 1a, §244a odst. 1, §53 německého trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a čtyř měsíců,
2. P. H. a 3. J. K., rozsudkem Obvodového soudu Nürnberg, Spolková republika Německo, ze dne 21. 10. 2002, sp. zn. 42 Ls 803 Js 8616/02, pro trestný čin nedovoleného dovozu střelných zbraní ve třech případech, závažné krádeže v rámci zločinného spolčení ve dvou případech, nedovolený dovoz munice do střelných zbraní ve čtyřech případech a pro nepovolené držení zbraní ve dvou případech podle §243 odst. 1 věta 1, věta 2 č. 1, §244 odst. 1 č. 1a, §244a odst. 1, §25 odst. 2, §52, §53 německého trestního zákona, §1 odst. 1, odst. 2, odst. 4, §4 odst. 4, §27 odst. 1, §28 odst. 1, §53 odst. 1 č. 2, č. 3a, č. 3b, odst. 3 č. 1a , č. 1b, §56 německého zákona o zbraních, k trestu odnětí svobody v trvání tří roků u každého z nich.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Nürnberg, Spolková republika Německo, jenž ve vztahu k J. Č. nabyl právní moci ve spojení s citovaným rozsudkem Zemského soudu Nürnberg - Fürth, Spolková republika Německo, dne 28. 4. 2003, byl J. Č. uznán vinným trestným činem závažné krádeže ve skupině ve dvou případech podle §243 odst. 1 věta 1, věta 2 č. 1, §244 odst. 1 č. 1a, §244a odst. 1, §53 německého trestního zákona a P. H. a J. K. trestnými činy nedovoleného dovozu střelných zbraní ve třech případech, nedovoleného dovozu munice do střelných zbraní ve čtyřech případech a pro závažnou krádež v rámci zločinného spolčení ve dvou případech a nepovolené držení zbraní ve dvou případech podle §243 odst. 1 věta 1, věta 2 č. 1, §244 odst. 1 č. 1a, §244a odst. 1, §25 odst. 2, §52, §53 německého trestního zákona, §1 odst. 1, odst. 2, odst. 4, §4 odst. 4, §27 odst. 1, §28 odst. 1, §53 odst. 1 č. 2, č. 3a, č. 3b, odst. 3 č. 1a , č. 1b, §56 německého zákona o zbraních. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudů dopustili v podstatě tím, že dne 12. 3. 2002 vyjeli osobním vozem obviněného J. K. přes česko- německou hranici z P. do N. Vůz řídil P. H. a v zásuvce vozidla se nacházela plynová pistole zn. Walther, CF 88, kalibru 4,5 mm, která patřila obviněnému K., v autě byla dále poplašná plynová pistole GAP, kalibr 9 mm a obviněný K. vezl také nabitou pistoli zn. Ceska, kalibr 6,35 mm a také měl u sebe dvěstě kusů střelné munice odpovídajícího kalibru, v zásuvce dveří osobního vozu se kromě toho ještě nacházela poplašná plynová pistole zn. GAP, kalibr 9,0 mm patřící obviněnému H., přičemž obvinění neměli žádné povolení k držení a dovozu střelných zbraní. Po příjezdu do N. podle předem dohodnutého plánu kolem 2. hodiny v noci s pomocí lupičského nářadí rozbili křídlové okno směřující k ordinaci pro fyzikální terapii, patřící poškozené S. G., jež se nacházela v B. ve zvýšeném přízemí, oknem se dostali do prostor ordinace a tam odcizili ze skříňky pod psacím stolem z jedné plastikové krabice celkem 676,38 EUR, černou plastikovou tašku zn. MCM v hodnotě 10,- EUR a také mobilní telefon zn. Siemens, v hodnotě cca 200,- EUR. Hned poté se obvinění v N. odebrali do ulice A. S. S., kde se ve 2.35 hodin opět podle společného plánu a s pomocí lupičského nářadí vloupali rozlomením vstupních dveří do místnosti firmy „T. a k. s.“, kde odcizili peněžní částku ve výši 600,- EUR, pánskou taštičku patřící poškozenému p. M., v níž se nacházely rozličné osobní doklady a způsobili na rámu dveří věcnou škodu ve výši cca 1.000,- EUR. V době rozlomení dveří měl obviněný K., o čemž ostatní obvinění věděli – ve své přední kapse kalhot již shora uvedenou nabitou pistoli zn. Ceska.
Za tuto trestnou činnost byl J. Č. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a čtyř měsíců, P. H. a J. K. každý k trestu odnětí svobody v trvání tří roků.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německých soudů do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzení jsou občany České republiky, kteří byli odsouzeni cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák. a v případě J. K. též trestný čin nedovoleného ozbrojování podle §185 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. Č., P. H. a J. K. se dopustili závažné předem naplánované úmyslné majetkové trestné činnosti. Společenská nebezpečnost jejich trestné činnosti je zvyšována způsobem provedení činu (vloupání), tím, že se jednalo o trestnou součinnost více osob, jakož i tím, že se dopustili vloupání ve dvou případech. Pokud jde o druh trestu, byl každému z nich uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. prosince 2005
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík