ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.171.2005.1
sp. zn. 11 Tcu 171/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. prosince 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. Š., rozsudkem Soudu v Bari, Itálie, ze dne 11. 3. 2005, sp. zn. 1823/04 (č. 449), pro trestný čin sexuálního násilí a ublížení na zdraví podle čl. 609 bis trestního zákoníku Itálie a čl. 582-5 trestního zákoníku Itálie, k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a čtyř měsíců.
Odůvodnění:
Výše označeným rozsudkem Soudu v Bari, Itálie, který nabyl právní moci dne 27. 5. 2005, byl J. Š. uznán vinným trestným činem sexuálního násilí a ublížení na zdraví podle čl. 609 bis trestního zákoníku Itálie a čl. 582-5 trestního zákoníku Itálie a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků a čtyř měsíců. Podle zjištění tamního soudu se trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že dne 25. 8. 2004 kolem 8.15 hod. při vstupu do kostela S. F. v B., v. C., přepadl paní L. S., stiskl ji a snažil se jí otevřít zip u kalhot s úmyslem ji znásilnit. Přitom ji povalil na zem a přes její odpor ji osahával na různých částech těla, choval se vůči ní morbidně a násilně, a způsobil jí tak i zranění.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení italského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin znásilnění podle §241 tr. zák. ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. Š. se dopustil závažného jednání proti lidské důstojnosti, když trestný čin znásilnění obecně patří mezi nejzávažnější delikty (jedná se o zvlášť závažný úmyslný trestný čin) podle českého trestního práva. Nelze přehlédnout ani to, že činem způsobil napadené ženě jistou fyzickou újmu. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v citelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. prosince 2005
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík