ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.21.2005.1
sp. zn. 11 Tcu 21/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 28. dubna 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Z a m í t á se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o jiném odsouzení občanky České republiky K. R., rozsudkem Soudu první instance v Créteil, Francouzská republika, ze dne 13. 11. 2003, č. 1657/03.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Soudu první instance v Créteil, Francouzská republika, ze dne 13. 11. 2003, č. 1657/03, byla K. R. uznána vinnou trestnými činy nedovolené přepravy omamných látek, nedovoleného držení omamných látek a účasti na zločinném spolčení za účelem přípravy trestného činu podle čl. 222-37 odst. 1, 222-41, 450-1 odst. 1, 2 francouzského trestního zákoníku, čl. L.5132-7, L.5132-8 odst. 1, R.5171, R.5172 zákona o veřejném zdraví, čl. 1 ministerského nařízení 90-A498 z 22. 2. 1990, čl. 414, 417 §1, 418-422, 2-TER, 215, 215-BIS, 215-TER, 38, §4 celního zákoníku, za které byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustila tím, že v M.-A. a na celém území F. od roku 2001 do 31. 12. 2002, nezákonným způsobem přepravovala a měla v držení kokain, extázi a konopnou pryskyřici, na čemž se podílela spolu se svým druhem D. V.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení francouzského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že nejsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Konečně pak podle §4 odst. 3 téhož zákona, jestliže Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku podle odstavce 1 nebo o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená je občankou České republiky, která byla odsouzena cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187, resp. §187a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů.
V posuzované věci však nejsou dány podmínky materiální povahy. K. R. se dopustila relativně závažné úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními smlouvami. Podmínka závažnosti posuzovaného činu zde tedy naplněna byla, ne tak již podmínka druhu trestu za čin uloženého. Zde má Nejvyšší soud za to, že uložený podmíněný trest odnětí svobody vzhledem ke svému charakteru, zařazení v hierarchii sankcí v českém trestním právu a konkrétní jeho výměře postup podle shora uvedeného ustanovení neodůvodňuje.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. dubna 2005
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch