ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.37.2005.1
sp. zn. 11 Tcu 37/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 24. května 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky V. K., rozsudkem Zemského soudu v Kremsu na Dunaji, Rakouská republika, ze dne 26. 7. 2004, sp. zn. 22 E Hv 61/04z, a to pro trestný čin převaděčství podle §104 odst. 1, 3 případ 1. a 2. rakouského cizineckého zákona, k trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Kremsu na Dunaji, Rakouská republika, ze dne 26. 7. 2004, sp. zn. 22 E Hv 61/04z, který nabyl právní moci téhož dne, byl V. K. uznán vinným trestným činem převaděčství podle §104 odst. 1, 3 případ 1. a 2. rakouského cizineckého zákona, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se měl podle zjištění soudu dopustit tím, že v době od 5. 3. 2004 do 17. 5. 2004 v oblasti obce G. v pěti případech výdělečně jako člen kriminálního spojení podporoval protiprávní přicestování cizinců do členského státu E. u. tím, že celkem 19 čínských státních příslušníků, kteří přicestovali do R. díky obejití hraniční kontroly, převezl, resp. chtěl převézt osobním automobilem dále do M./I. s tím úmyslem, že se tak stalo pro něho za nemalou majetkovou výhodu (400 EUR).
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Konečně pak podle §4 odst. 3 téhož zákona, jestliže Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku podle odstavce 1 nebo o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Odsouzený V. K. se pro finanční prospěch opakovaně podílel na organizované ilegální přepravě většího počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se přitom o v současnosti velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelném trvání. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. května 2005
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch