ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.38.2005.1
sp. zn. 11 Tcu 38/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 23. května 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanů České republiky 1. J. T., 2. J. K., 3. M. Š., 4. P. V., 5. T. K. rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakousko, ze dne 24. 5. 2004, sp. zn. 33 Hv 65/04m, ve spojení s rozsudkem Vrchního zemského soudu v Linci, Rakousko, ze dne 29. 9. 2004, sp. zn. 10 Bs 150/04, a to zčásti pro trestný čin výdělečné, těžké krádeže vloupáním a zčásti pro pokus trestného činu takové krádeže v rámci zločinného spolčení podle §127, §128 odst. 2, §129 číslo 1 a 2, §130 věta 1 druhý případ a věta 2 a §15 odst. 1 rakouského trestního zákona, a pro přečin zatajení listin podle §229 odst. 1 rakouského trestního zákona, přečin zločinného spolčení podle §278 odst. 1 rakouského trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání pěti a půl roku u J. T., k trestu odnětí svobody v trvání tří roků u J. K., k trestu odnětí svobody v trvání tří a půl roku u M. Š., k trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků u P. V. a k trestu odnětí svobody v trvání tří roků u T. K., a
6. J. Č. rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakousko, ze dne 24. 5. 2004, sp. zn. 33 Hv 65/04m, ve spojení s rozsudkem Vrchního zemského soudu v Linci, Rakousko, ze dne 29. 9. 2004, sp. zn. 10 Bs 150/04, a to pro pokus trestného činu těžké krádeže vloupáním podle §15 odst. 1, §127, §128 odst. 2, §129 číslo 1 a 2 rakouského trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakousko, jenž ve spojení s výše citovaným rozsudkem Vrchního zemského soudu v Linci, Rakousko, nabyl právní moci dne 29. 9. 2004, byli J. T., J. K., M. Š., P. V. a T. K. uznáni vinnými zčásti trestným činem výdělečné, těžké krádeže vloupáním a zčásti pokusem trestného činu takové krádeže v rámci zločinného spolčení podle §127, §128 odst. 2, §129 číslo 1 a 2, §130 věta 1 druhý případ a věta 2 a §15 odst. 1 rakouského trestního zákoníku, dále přečinem zatajení listin podle §229 odst. 1 rakouského trestního zákona, přečinem zločinného spolčení podle §278 odst. 1 rakouského trestního zákona. J. Č. byl těmito rozsudky uznán vinným pokusem trestného činu těžké krádeže vloupáním podle §15 odst. 1, §127, §128 odst. 2, §129 číslo 1 a 2 rakouského trestního zákona. Podkladem pro to bylo v podstatě zjištění, že
A ) vždy po vypáčení pouzdra, tj. odstřižením skříněk s klíči nacházejících se na voze, nůžkami na plech a násilným vylomením skříněk obsahujících originální klíče od vozů a vniknutím do vozů pomocí protiprávně získaného klíče
I. J. T. a T. K. společně s dalšími spolupachateli v noci z 30. 6. na 1. 7. 2003 v L. odcizili z dispozice firmy R. S., s. r. o., čtyři osobní automobily - zn. Terrano Sport, Audi Avant, Audi S6 a Mitsubishi Pajero V6, v celkové hodnotě 145.600,- EUR,
II. J. T., P. V. a T. K. společně s další osobou v noci z 10. 7. na 11. 7. 2003 ve F. odcizili z dispozice firmy T. F., s. r. o., dva vozy značky Toyota v celkové hodnotě 77.000,- EUR a v jednom případě se pokusili odcizit vůz značky Toyota Landcruiser, rok výroby 2000,
III. J. T. a P. V. společně s dalšími osobami v noci z 23. 7. na 24. 7. 2003 odcizili v L. z dispozice firmy F. C. F. u. R., s. r. o., vůz značky Mercedes SLK v ceně asi 24.600,- EUR a Porsche Boxter S. Cabrio v ceně 44.000,- EUR,
IV. J. T., J. K., M. Š.a P. V. společně s další osobou v noci z 31. 7. na 1. 8. 2003 odcizili v L. z dispozice firmy B., s. r. o., tři vozy (Audi TT, Touran Trendline, VW T5 Multivan) v celkové hodnotě asi 111.038,- EUR,
V. J. T., J. K., M. Š., J. Č. a P. V. společně s další osobou v noci z 25. 9. na 26. 9. 2003 odcizili v R. z dispozice firmy H. a K. K., s. r. o., čtyři vozy (VW Multivan Comfortline TDI, Audi A4, Audi A6, Audi Allroad Quattro) v celkové hodnotě 188.833,23 EUR, přičemž z důvodu zadržení všech obviněných zůstalo jenom u pokusu.
B) doklady, jimiž nesměli disponovat, zatajili se záměrem zabránit tomu, aby se použily v právním styku k prokázání určitého práva, právního vztahu nebo skutečnosti tak, že odstranili vždy dvojice dále uvedených poznávacích značek z vozidel, totiž
I. J. T. a T. K. společně s dalšími osobami odcizili z vozidel v L. v noci z 30. 6. na 1. 7. 2003 poznávací značky,
II. J. T., P. V. a T. K. společně s další osobou odcizili ve F. v noci z 10. 7. na 11. 7. 2003 poznávací značku,
III. J. T., P. V. společně s dalšími osobami odcizili z vozidel v L. v noci z 23. na 24. 7. 2003 poznávací značku,
IV. J. T., J. K., M. Š.a P. V. společně s další osobou odcizili z vozů v L. v noci z 31. 7. na 1. 8. 2003 poznávací značky,
V. J. T., M. Š.a P. V. společně s další osobou odcizili ve F. dne 25. 9. 2003 poznávací značky.
C). J. T., J. K., M. Š., P. V. a T. K. se na činech popsaných pod body A) a B) podíleli jako účastníci na zločinném spolčení.
Za to byl J. T. uložen trest odnětí svobody v trvání pěti a půl roku, J. K. v trvání tří roků, M. Š. v trvání tří a půl roku, J. Č. v trvání dvou roků, P. V. v trvání čtyř roků a T. K. v trvání tří roků.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouských soudů do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzení jsou občany České republiky, kteří byli odsouzeni cizozemskými soudy, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Odsouzení J. T., J. K., M. Š., P. V., T. K. a J. Č. se dopustili závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobili škodu mimořádně vysokého rozsahu. Společenská nebezpečnost jejich trestné činnosti je dále zvyšována způsobem provedení činu (vloupání), počtem útoků, jakož i tím, že se jednalo o předem naplánovanou a organizovanou trestnou činnost více osob. Pokud jde o druh trestu, byl každému z nich uložen již citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. května 2005
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík