Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.10.2005, sp. zn. 11 Tcu 89/2005 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.89.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.89.2005.1
sp. zn. 11 Tcu 89/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. října 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. P., rozsudkem Zemského soudu ve Weidenu, Spolková republika Německo, ze dne 21. 4. 2004, sp. zn. 1 KLs 7 Js 585/2003, a to pro trestný čin nedovoleného ve skupině provozovaného obchodování s omamnými látkami v nemalém množství ve třech případech, nedovoleného dovozu omamných látek v nemalém množství a zároveň nedovoleného obchodování s omamnými látkami v nemalém množství ve třinácti případech podle §52, §53, §69 odst. 1, §69a, §69b německého trestního zákona, §30a odst. 1, odst. 3, §31 č. 1, §30 odst. 1 č. 4, odst. 2, §29a odst. 1, č. 2, odst. 2 německého zákona o omamných prostředcích, k trestu odnětí svobody v trvání šesti roků a k zákazu řízení vozidel na území Spolkové republiky Německo po dobu dvou let. Odůvodnění: Výše označeným rozsudkem Zemského soudu ve Weidenu, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 21. 4. 2004, byl P. P. uznán vinným trestným činem nedovoleného ve skupině provozovaného obchodování s omamnými látkami v nemalém množství ve třech případech, nedovoleného dovozu omamných látek v nemalém množství a zároveň nedovoleného obchodování s omamnými látkami v nemalém množství ve třinácti případech podle §52, §53, §69 odst. 1, §69a, §69b, německého trestního zákona, §30a odst. 1, odst. 3, §31 č. 1, §30 odst. 1 č. 4, odst. 2, §29a odst. 1, č. 2, odst. 2 německého zákona o omamných prostředcích. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil v podstatě tím, že po předchozí dohodě s odděleně stíhaným K.-H. B. se v šestnácti případech v době od 1. 9. 2002 do 14. 4. 2003 podílel na dovozu celkem asi 2.380 g metamfetaminu z České republiky do Spolkové republiky Německo tím, že v P. od romského dodavatele jménem „J. “ kupoval metamfetamin a dopravoval jej přes hraniční přechod v B. do Spolkové republiky Německo, přičemž v případě většího nákupu drogy, 100 - 200g, jej doprovázel obviněný B. , který také zajišťoval odběr omamné látky v Německu. Za tuto trestnou činnost mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání šesti roků a zákaz řízení vozidel na území Spolkové republiky Německo po dobu dvou let. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona). Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. P. se podílel na organizovaném ilegálním převozu velkého množství nebezpečné omamné látky na území jiného státu, přičemž nebezpečnost jeho jednání je zvyšována též značným počtem případů a délkou doby páchání této trestné činnosti. Jedná se o závažnou trestnou činnost, k jejímuž stíhání zavazují Českou republiku též mezinárodní smlouvy. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen mimo jiné vysoký nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. října 2005 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/26/2005
Spisová značka:11 Tcu 89/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.89.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20