ECLI:CZ:NS:2005:11.TDO.1083.2004.2
11 Tdo 1083/2004 – I.
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 8. března 2005 o dovolání obviněného Ing. J. P. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. října 2002, sp. zn. 34 T 6/2001, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného Ing. J. P. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 10. 2002, sp. zn. 34 T 6/2001, byl obviněný Ing. J. P. uznán v bodě I, III. písm. a), b) vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. ve znění zák. č. 265/2001 Sb. a v bodě III. písm. c) trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, odst. 2 tr. zák. ve znění zák. č. 265/2001 Sb. a za to byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků nepodmíněně a byl mu uložen peněžitý trest ve výši 100.000,-Kč, přičemž pro případ jeho nezaplacení mu byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, a dále trest zákazu činnosti spočívající v zákazu podnikání v oboru peněžnictví, spořitelní a úvěrní, a to jako podnikateli – fyzické osobě, statutárnímu orgánu, právnické osobě a jako členu statutárního orgánu právnické osoby, na dobu šesti let.
Proti tomuto rozsudku podal odvolání též obviněný Ing. J. P., přičemž jeho odvolání Vrchní soud v Olomouci v rámci svého rozhodnutí o odvolání ohledně dalších spoluobviněných rozsudkem ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. 5 To 68/2003, podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.
Proti výše uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 10. 2002, sp. zn. 34 T 6/2001, podal obviněný Ing. J. P. prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. , tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném hmotně právním posouzení. V dalším textu tohoto mimořádného opravného prostředku rozvedl argumenty, jimiž by měl být uplatněný dovolací důvod naplněn, a závěrem navrhl, aby dovolací soud zrušil v celém rozsahu rozsudek Krajského soudu v Ostravě a přikázal nalézacímu soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl.
K dovolání obviněného Ing. J. P. se podrobně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Mimo jiné uvedl, že námitky dovolatele se v žádném případě nevztahují k jím tvrzenému dovolacímu důvodu, neboť směřují výlučně do hodnocení důkazů a stabilizace skutkového stavu. Petit dovolání považuje za nerealizovatelný, protože není možné zrušit jen rozhodnutí prvního stupně, aniž by bylo současně zrušeno rozhodnutí soudu odvolacího, a navrhl, aby dovolání obviněného Ing. P. Nejvyšší soud odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací ( §265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a oprávněnou osobou. Ve vztahu k dovolání obviněného Ing. J. P. shledal, že dovolání bylo sice podáno oprávněnou osobou /§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř./, v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde lze podání učinit /§265e odst. 1, 3 tr. ř. /, avšak je nepřípustné.
Podle §265a odst. 1 tr. ř. dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští, přičemž v §265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. jsou taxativně vypočtena rozhodnutí, která je možno považovat za rozhodnutí ve věci samé.
Z citovaného ustanovení je zřejmé, že dovolání lze podat jen proti rozhodnutí soudu druhého stupně. Dovolání patří mezi mimořádné opravné prostředky, to znamená mezi opravné prostředky, které směřují proti pravomocným rozhodnutím. Z logiky věci plyne, že mimořádným opravným prostředkem lze napadnout jen to rozhodnutí, jímž byla právní moc konstituována. Pokud trestní stíhání proběhlo tak, že právní moc rozsudku soudu prvního stupně byla nastolena rozhodnutím soudu druhého stupně, tj. rozhodnutím odvolacího soudu, musí být mimořádným opravným prostředkem napadeno rozhodnutí odvolacího soudu, i když je cílem dovolání také zrušení rozsudku soudu prvního stupně. Na podkladě dovolání musí totiž Nejvyšší soud přezkoumat rozhodnutí soudu druhého stupně, přičemž rozsudek soudu prvního stupně přezkoumává v rámci přezkumu řízení, které předcházelo napadenému rozhodnutí soudu druhého stupně. Pokud je dovolání důvodné, Nejvyšší soud zruší napadené rozhodnutí soudu druhého stupně, a pokud je namístě zrušit i rozsudek soudu prvního stupně, zruší jej Nejvyšší soud jako vadnou část řízení předcházejícího napadenému rozhodnutí soudu druhého stupně. Tyto zásady týkající se způsobu přezkumu rozhodnutí nižších soudů Nejvyšším soudem na podkladě dovolání a způsobu rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání vyplývají z ustanovení §265i odst. 3 tr. ř., §265k odst. 1 tr. ř.
Na podporu těchto úvah lze dodat, že podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Požadavek zákona podat dovolání u soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, ovšem neznamená, že se dovolání podává proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Citované ustanovení v té části, v níž je uvedeno „do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje“, zjevně vyjadřuje to, že není shoda mezi soudem, u kterého se dovolání podává, a soudem, jehož rozhodnutí se dovoláním napadá. Ostatně pokud by se mělo dovolání podávat proti rozhodnutí soudu prvního stupně, byla by evidentně nefunkční ta část ustanovení §265e odst. 1 tr. ř., v níž je zakotvena dvouměsíční lhůta k dovolání počítaná od doručení rozhodnutí. Tato nefunkčnost by jasně byla dána tím, že po rozhodnutí soudu prvního stupně musí následovat odvolací řízení a rozhodnutí soudu druhého stupně.
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě, proti kterému obviněný Ing. J. P. podal dovolání, je rozhodnutím soudu prvního stupně. Jako soud druhého stupně rozhodl ve věci Vrchní soud v Olomouci, a to rozsudkem ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. 5 To 68/2003, jímž bylo podle §256 tr. ř. odvolání obviněného Ing. J. P. zamítnuto. Avšak proti tomuto rozhodnutí obviněný Ing. J. P. dovolání nepodal. Přitom právě tento rozsudek je rozhodnutím ve věci samé podle §265a odst. 2 písm. h) tr. ř., proti němuž lze podat dovolání. Dovolatel však výslovně uvádí, že „Dovolání směřuje do rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 10. 2002, sp. zn. 34 T 6/2001, …..“. Dovolatel pak v textu dovolání toliko konstatuje, že ve věci pochybil i odvolací soud, když nesprávně hodnotil provedené důkazy, popř. některé důkazy neprovedl. Blíže však rozsudek odvolacího soudu nijak nespecifikuje – není vůbec označen soud, který jej vydal, není uvedena spisová značka, ani datum jeho vydání ve vztahu k dovolateli.
I v petitu dovolání obviněný navrhl, aby dovolací soud v celém rozsahu zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě (ani zde není rozsudek odvolacího soudu vůbec zmíněn) a přikázal nalézacímu soudu, aby věc znovu projednal. Dovolání je tedy podáno cestou Krajského soudu v Ostravě, a výslovně označeno jako dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 10. 2002, sp. zn. 34 T 6/2001, tj. rozsudku soudu prvního stupně, dovolatel se domáhá jeho zrušení, zatímco rozsudek Vrchního soudu v Olomouci jako soudu odvolacího v něm ani v této souvislosti není vůbec zmíněn.
Podle §265f odst. 1 tr. ř. je obsahem dovolání mimo jiné uvedení toho, proti kterému rozhodnutí směřuje. Tento požadavek zákona ohledně obsahu dovolání obviněný naplnil tím, že uvedl, že dovolání podává „…proti výroku o vině a o trestu rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 10. 2002, sp. zn. 34 T 6/2001…..“. Tím však obviněný zvolil dovolání proti rozhodnutí, proti kterému není přípustné. Lze jen dodat, že obviněný se neřídil ani poučením, kterého se mu dostalo v rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, neboť v rámci poučení bylo výslovně uvedeno, že dovolání je přípustné proti tomuto rozhodnutí, tj. proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci. Přitom rozsudek odvolacího soudu byl obviněnému i jeho obhájci řádně doručen.
Proto Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněného Ing. J. P. odmítl, neboť není přípustné, aniž z jeho podnětu napadený rozsudek přezkoumal z hledisek uvedených v §265i odst. 3 tr. ř. Za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 8. března 2005
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík