ECLI:CZ:NS:2005:11.TDO.1377.2004.1
sp. zn. 11 Tdo 1377/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 11. ledna 2005 dovolání podané obviněným J. P., proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 8. 2004, sp. zn. 3 To 653/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 2 T 76/2003, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 5. 2004, sp. zn. 2 T 76/2003, byl J. P. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák., účinného od 1. 1. 2002, formou spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a trestným činem úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, 3 tr. zák., účinného od 1. 1. 2002, formou spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., za které byl odsouzen podle §250 odst. 2 tr. zák., za použití §35 odst. 1 tr. zák., k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, s podmíněným odkladem jeho výkonu podle §58 odst. 1, §59 odst. 1 tr. zák. na zkušební dobu v trvání tří let. Podle §59 odst. 2 tr. zák. mu bylo uloženo, aby podle svých sil nahradil způsobenou škodu. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost společně a nerozdílně se spoluodsouzeným Z. Z. uhradit společnosti GE C. L. a. s., škodu ve výši 364 800 Kč, když se zbytkem uplatněného nároku byla poškozená a. s. odkázána podle §229 odst. 2 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních. Dále mu byla uložena povinnost (bez uvedení zákonného ustanovení) společně a nerozdílně se spoluodsouzeným P. V. uhradit firmě H. C. F., a. s., škodu ve výši 23 990 Kč a 19 900 Kč, když se zbytkem uplatněného nároku byla poškozená firma podle §229 odst. 2 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Současně byl podle §226 písm. a) tr. ř. zproštěn obžaloby (v rozhodnutí je vadně uvedeno „zproštěn viny“) pro skutek, jenž byl obžalobou popsán jako část skutku kvalifikovaného jako trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. Podle §229 odst. 3 tr. ř. pak byla poškozená společnost C., s. r. o., odkázána s uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti tomuto rozsudku podal (mimo jiné) obviněný J. P. odvolání, z jehož podnětu byl rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 8. 2004, sp. zn. 3 To 653/2004, podle §258 odst. 1 písm. a), c), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek částečně zrušen, a to ve vztahu k J. P. ve výroku o vině trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. a ve výrocích o uloženém úhrnném trestu a výroku o náhradě škody ve prospěch společnosti GE C. L. a. s. J. P. byl současně uložen podle §250b odst. 3 tr. zák. za trestný čin úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, 3 tr. zák., ohledně něhož zůstal napadený rozsudek nedotčen, trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců, s podmíněným odkladem jeho výkonu podle §58 odst. 1, §59 odst. 1 tr. zák. na zkušební dobu v trvání dvou let. Podle §59 odst. 2 tr. zák. mu bylo uloženo, aby podle svých sil nahradil způsobenou škodu. Podle §259 odst. 1 tr. ř. byla pak věc ve zrušené části výroku o vině vrácena okresnímu soudu k novému projednání v potřebném rozsahu a rozhodnutí. Opis tohoto rozhodnutí byl doručen obviněnému P., jeho obhájci i Okresnímu státnímu zastupitelství v Českých Budějovicích dne 9. 9. 2004.
Proti shora citovanému rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích podal obviněný J. P. prostřednictvím obhájce dne 15. 10. 2004 dovolání, jímž napadl výrok o uloženém trestu, ve spojení s nezrušeným výrokem o vině z rozsudku nalézacího soudu. Jako důvod dovolání uvedl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, přičemž odkázal na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
V textu tohoto mimořádného opravného prostředku dovolatel uvedl, že se nemůže ztotožnit se zjištěným skutkovým stavem věci a z něj vyplývajícím právním závěrem soudů obou stupňů, neboť podle jeho názoru zjištěný a popsaný skutkový stav je vadný. Zejména výpověď spoluobviněného P. V. byla i přes její rozpornost nesprávně hodnocena jako věrohodná a chybně hodnoceny byly i listinné důkazy, kterými měla být podpořena nevěrohodnost výpovědi spoluobviněného V. o jeho trestní součinnosti. Poukazuje na nesprávný způsob hodnocení jeho obhajoby oběma soudy v souvislosti s celkovým rozsahem provedeného dokazování, které považuje za nedostatečný. Mimo pochybení v hodnocení důkazů vytýká i to, že řízení zůstalo neúplné, pokud soud o jeho návrhu na výslech dalšího svědka rozhodl tak, že je nadbytečný.
Závěrem dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud jako soud dovolací rozsudek krajského soudu v napadeném rozsahu zrušil a sám rozhodl tak, že jej zprostí obžaloby ve vztahu ke skutku, kterým byl uznán vinným.
K podanému dovolání se vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně, a to prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství. Uvedla, že dovolatel se v rámci označeného dovolacího důvodu domáhá revize zjištěného skutkového stavu, a tedy dovolání uplatnil na procesním základě (§2 odst. 5 a 6 tr. ř.) a nikoli hmotně právním. Jeho námitky tak pod uvedený dovolací důvod nespadají. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a oprávněnou osobou. Shledal přitom, že dovolání přípustné je /§265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř./, že bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 3 tr. ř.), a že bylo podáno oprávněnou osobou /§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř./.
Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda obviněným uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. V úvahu přitom přicházelo posouzení pouze ve vztahu k části ustanovení §265b tr. ř., a to odstavci prvnímu. Přitom z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., je dovolání podáno i v případě, kdy je v něm sice citováno některé z ustanovení §265b tr. ř., ale ve skutečnosti jsou vytýkány vady, které zákon jako důvod dovolání nepřipouští.
Obviněný v dovolání formálně označuje jako důvod skutečnosti uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle tohoto ustanovení lze dovolání podat, jestliže napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Fakticky však v textu dovolání, s poukazem na citovaný dovolací důvod, vyjadřuje výlučně svůj nesouhlas s dostatečností provedeného dokazování, hodnocením důkazů soudy obou stupňů a z něho vyplývajících závěrů ohledně okolností významných pro posouzení znaků objektivní stránky trestného činu. Je přitom třeba mít na paměti, že takové závěry soudů jsou závěry skutkovými, které teprve tvoří podklad pro hmotně právní posouzení skutku z hlediska naplnění znaků skutkové podstaty v konkrétním případě v úvahu přicházejícího trestného činu. Odvozuje-li dovolatel nesprávnost právního posouzení skutku nebo jiného hmotně právního posouzení prvotně od jím deklarovaného jiného skutkového stavu (založeného na odlišném hodnocení důkazů), než k jakému dospěly soudy v dovolání předcházejícím řízení, pak dovolání v tomto rozsahu nespadá pod žádný zákonný dovolací důvod. V žádném z ustanovení §265b odst. 1 totiž trestní řád nepřipouští jako důvod dovolání, aby rozhodnutí bylo založeno na nesprávném nebo neúplném skutkovém zjištění.
S přihlédnutím ke všem těmto skutečnostem dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný podal dovolání z jiných důvodů, než jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř., a proto postupoval podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a dovolání obviněného odmítl, aniž z jeho podnětu napadené rozhodnutí a řízení jemu předcházející přezkoumal podle §265i odst. 3, 4 tr. ř.
O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení
opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 11. ledna 2005
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch