ECLI:CZ:NS:2005:11.TVO.11.2005.1
sp. zn. 11 Tvo 11/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 4. 2005 stížnost obviněné J. K.-L., r. Š., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 1. 2005, sp. zn. 1 To 2/2005, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněné J. K. - L. r. Š. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 3. 12. 2004, sp. zn. 43 T 4/97, byla obviněná J. K. - L. r. Š. uznána vinnou trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. a odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků, pro jehož výkon byla zařazena do věznice s dozorem, a k trestu zákazu činnosti v trvání pěti let.
Proti rozsudku Krajského soudu v Brně podala obviněná odvolání a trestní věc se v době rozhodování o vazbě nacházela ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Olomouci.
V průběhu odvolacího řízení požádala obviněná J. K. - L. r. Š. o propuštění z vazby na svobodu. Současně nabídla nahrazení její vazby písemným slibem nebo záruku nabídnutou jejím bratrem J. Š. a její matkou J. Š.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 25. 1. 2005, sp. zn. 1 To 2/2005, podle §72 odst. 3 tr. řádu žádost obviněné o propuštění z vazby zamítl, podle §73 odst. 1 písm. b) tr. řádu a contrario nepřijal jí nabízený písemný slib a podle §73 odst. 1 písm. a) tr. řádu nepřijal ani nabídku převzetí záruky za další chování obviněné nabídnuté panem J. Š. a paní J. Š.
Proti tomuto usnesení podala obviněná v zákonné lhůtě stížnost, v níž poukazuje jednak na bezdůvodnost své vazby, jednak na skutečnosti související s jejím vydáním americkými orgány a převzetí orgány českými, tedy samotnými okolnostmi jejího vzetí do vazby. V doplnění stížnosti dále namítá, že se ve vazbě nachází již více jak dva roky, a že tedy její délka vazby přesáhla lhůtu uvedenou v ustanovení §71 odst. 8 písm. c), odst. 9 tr. řádu.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
Vrchní soud v Olomouci o vazbě obviněné J. K. - L. r. Š. rozhodoval v době, kdy měl za to, že by obviněná, která se předtím dlouhou dobu vyhýbala trestnímu stíhání pobytem v zahraničí, mohla po propuštění z vazby z obavy před přísným trestem znovu do zahraničí uprchnout. Během měsíce po tomto rozhodnutí Vrchní soud v Olomouci úvahu o možném útěku obviněné změnil a usnesením ze dne 22. 2. 2005, sp. zn. 1 To 2/2005, obviněnou z vazby propustil. Za tohoto stavu je v současné době přezkum rozhodnutí vrchního soudu, kterým byla obviněná ve vazbě ponechána, bezpředmětný. Nejvyšší soud jako soud druhého stupně by sice měl posuzovat důvodnost vazby obviněné v době, kdy o ní rozhoduje, protože však obviněná v této době je již na svobodě, nelze rozhodnutí o důvodnosti vazby k tomuto datu učinit. Na druhé straně však nelze pominout důvodnost obavy z útěku obviněné v době, kdy bylo soudem prvního stupně o vazbě obviněné rozhodováno. Tuto skutečnost považuje Nejvyšší soud jako soud druhého stupně k posouzení důvodnosti podaného opravného prostředku za rozhodující, a protože nepovažuje v době podání stížnost obviněné za důvodnou, nezbylo než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. dubna 2005
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera