ECLI:CZ:NS:2005:11.TVO.35.2005.1
sp. zn. 11 Tvo 35/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 7. 2005 stížnost obviněného L. D., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. 7. 2005, sp. zn. 6 To 47/2005, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného L. D. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 2. 2005, sp. zn. 35 T 9/2004, byl obviněný L. D. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 4 tr. zák. a trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle §255 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, k trestu zákazu činnosti na dobu tří let a k povinnosti nahradit škodu.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání a trestní věc se v současné době nachází ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Olomouci.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 1. 7. 2005, sp. zn. 6 To 47/2005, podle §71 odst. 4, 6 tr. řádu ponechal obviněného L. D. z důvodu uvedeného v ustanovení §67 písm. a) tr. řádu i nadále ve vazbě.
Proti tomuto usnesení podal obviněný v zákonné lhůtě stížnost, v níž poukazuje na bezdůvodnost své vazby a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení vrchního soudu zrušil a ho propustil z vazby na svobodu.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
Obviněný L. D. byl vzat do vazby usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 23. 1. 2004, sp. zn. 3 Nt 209/2004, z důvodu uvedeného v §67 písm. a) tr. řádu. O důvodnosti vazby obviněného L. D. bylo v průběhu dosavadního řízení několikrát rozhodováno, naposledy usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. 7. 2005. Tímto usnesením byl ponechán ve vazbě, neboť u něj byl i nadále shledán důvod vazby útěkové. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným závažnými trestnými činy a s ohledem na to, že rozsudek není pravomocný a trestní řízení se nachází v odvolacím stadiu, je nebezpečí, že by se obviněný na svobodě vyhýbal uložení nebo výkonu přísného trestu, i nadále reálné. Zanedbatelné rovněž není, že obviněný poté, co spáchal předmětnou trestnou činnost, odcestoval do Spojených států, a to přestože věděl, že byl pravomocně Okresním soudem v Karviné odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Ve spojených státech se pak zdržoval delší dobu a dopustil se zde další trestné činnosti a nepodmíněný trest odnětí svobody uložený mu za tuto trestnou činnost vykonal na území Spojených států. Obava z vyhýbání se trestnímu řízení ať již tím, že by obviněný mohl uprchnout, nebo tím, že by se mohl skrývat, proto u něj stále trvá. V tomto směru lze odkázat na zdůvodnění všech předchozích rozhodnutí, včetně výroku i podrobného odůvodnění usnesení vrchního soudu. Protože se Nejvyšší soud s napadeným rozhodnutím plně ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného L. D. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Trestní řízení proti obviněnému trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti shromáždění důkazů, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly zjištěny.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. července 2005
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera