ECLI:CZ:NS:2005:11.TVO.63.2005.1
sp. zn. 11 Tvo 63/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 16. prosince 2005 stížnosti obviněných B. M. a M. M., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 9. 2005, sp. zn. 1 To 47/2005, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnosti obviněných B. M. a M. M. z a m í t a j í .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 43 T 11/2002, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 10. 2004, sp. zn. 1 To 52/2004, byli obvinění B. M. a M. M. uznáni vinnými trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zák. ve stadiu přípravy podle §7 odst. 1 tr. zák. a obviněný B. M. trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák. a odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody, obviněný B. M. v trvání deseti a půl roku, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, a obviněný M. M. v trvání osmi roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a k trestu vyhoštění na dobu neurčitou. Obviněnému B. M. byl dále uložen peněžitý trest a trest propadnutí peněžité částky.
K dovolání obou obviněných Nejvyšší soud usnesením ze dne 20. 7. 2005, sp. zn. 5 Tdo 389/2005, podle §265k odst. 1, 2 tr. řádu zrušil v rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 10. 2004, sp. zn. 1 To 52/2004, výroky o trestech uložených oběma obviněným, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené části rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §265l odst. 1 tr. řádu Vrchnímu soudu v Olomouci přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
V průběhu veřejného zasedání před Vrchním soudem v Olomouci namítli oba obvinění podjatost senátu vrchního soudu ve složení JUDr. J. H., JUDr. Š. Š. a JUDr. V. Š. s tím, že členové tohoto senátu nejsou schopni v jejich věci nestranně rozhodovat, neboť dle informací advokáta JUDr. P. je celý senát pod silným tlakem státního zastupitelství i policie, kteří mají zájem na co nejpřísnějším potrestání obou obviněných, a k tomu oba obvinění mají zprávy o úzkých kontaktech předsedy senátu JUDr. J. H. jak s JUDr. P., který měl předsedovi senátu navíc předat od příbuzných obviněných jako úplatek jistý finanční obnos, tak se státní zástupkyní, která v této trestní věci podávala obžalobu.
Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 9. 2005, sp. zn. 1 To 47/2005, bylo podle §30 odst. 1 tr. řádu rozhodnuto, že senát Vrchního soudu v Olomouci ve složení JUDr. J. H. jako předseda senátu, JUDr. Š. Š. a JUDr. V. Š. jako soudci, není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněných B. M. a M. M., vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 1 To 47/2005.
Proti tomuto usnesení podali oba obvinění stížnost, kterou odůvodnili v podstatě stejnými skutečnostmi, které uvedli ve svém původním návrhu na vyloučení senátu Vrchního soudu v Olomouci, a navíc poukázali na to, že pokud by uvedení soudci k JUDr. P. neměli žádný vztah, pak je logické, že se členové senátu musí cítit dotčeni či dokonce uraženi, a v důsledku toho již není v tomto stadiu řízení v jejich moci nestranně a objektivně rozhodnout. Proto navrhují, aby Nejvyšší soud rozhodl o vyloučení těchto soudců.
Nejvyšší soud podle §147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podaných stížností přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
Podle §30 odst. 1 tr. řádu je z vykonávání úkonu trestního řízení vyloučen soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, nemůže nestranně rozhodovat.
Skutečnosti vyvolávající pochybnosti o schopnosti soudce nestranně rozhodovat by měly být doloženy způsobem, který by přesvědčivě prokazoval alespoň podezření o takové podjatosti. V daném případě nic takového zjištěno nebylo. Pokud obvinění důvody podjatosti dovozují z pocitů členů senátu poté, co byli bezdůvodně nařčeni z podjatosti, jde o úvahu, která nemá v provedených důkazech oporu. Všichni dotčení soudci se ke svému vztahu k věci vyjádřili, a pokud ve svém vyjádření uvedli, že se přes námitky obviněných podjati necítí, a že jsou i nadále schopni ve věci nestranně rozhodnout, a žádným hodnověrným důkazem nebylo prohlášení zmíněných soudců zpochybněno, není možné tyto jako zákonné soudce z projednání věci vyloučit. V tomto směru lze plně odkázat na odůvodnění napadeného usnesení, a protože se s ním Nejvyšší soud ztotožňuje, nemohly se námitky obviněných shledat s úspěchem.
Z těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. prosince 2005
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera