ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.1120.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 1120/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Vladimíra Kůrky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného B. S., zastoupeného advokátem, proti povinnému P. D., zastoupenému advokátem, za účasti L. D., pro 500.000,- Kč prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 21 E 1193/2000, o dovolání Ludmily Dudové proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 12. 2004, č.j. 56 Co 509/2004-121, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud podle ustanovení §218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“), odmítl odvolání, jímž L. D. napadla usnesení ze dne 6. 4. 2004, č.j. 21 E 1193/2000-90, kterým Okresní soud v Opavě nařídil dražební jednání. Jelikož odvolání směřovalo jen proti výroku dražební vyhlášky, jímž byly nemovitosti s příslušenstvím označeny (§336b odst. 2 písm. b/ o.s.ř.), není ve smyslu ustanovení §336c odst. 5, věty druhé, o.s.ř. přípustné.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla Ludmila Dudová, aniž byla zákonem stanoveným způsobem zastoupena (§241 o.s.ř.), dovoláním.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Ustanovení §237 o.s.ř. přípustnost dovolání nezakládá, neboť usnesení odvolacího soudu, kterým bylo podle §218 písm. c/ o.s.ř. odmítnuto odvolání, není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/1998 pod č. 61, příp. usnesení téhož soudu ze dne 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 11/1997 pod č. 88).
Napadené rozhodnutí nelze ani podřadit případům uvedeným v §238 odst. 1 a §238a odst. 1 o.s.ř., tedy těm, ve kterých zákon – při splnění dalších podmínek – mimořádný opravný prostředek připouští.
Ustanovení §239 odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. vyjmenovává (procesní) usnesení odvolacího soudu, proti nimž je dovolání přípustné; usnesení, kterým se odmítá odvolání, mezi nimi není (podle §229 odst. 4 o.s.ř. je však napadnutelné žalobou pro zmatečnost).
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.); tomu nebrání okolnost, že dovolatelka nebyla zastoupena advokátem a že tento nedostatek neodstranila ani na výzvu soudu prvního stupně (§241b odst. 2 o.s.ř.).
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. (oprávněnému žádné náklady v tomto stadiu řízení nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. září 2005
JUDr. Pavel K r b e k , v. r.
předseda senátu