ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.1321.2004.1
sp. zn. 20 Cdo 1321/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci žalobkyně I. S., zastoupené advokátem, proti žalované T., v. o. s., zastoupené advokátem, o vyloučení věcí z exekuce, vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. 12 C 237/2002, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 2. 2004, č.j. 12 Co 651/2003-249, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 1.200,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 19. 8. 2003, č.j. 12 C 237/2002-230, kterým Okresní soud Plzeň - město vyloučil z exekuce (nařízené usnesením téhož soudu ze dne 26. 4. 2002, č.j. 73 Nc 839/2002-8) věci sepsané soudní exekutorkou JUDr. J. W. dne 3. 7. 2002 v označené provozovně, uvedené v příloze protokolu o soupisu pod položkami 1 až 171. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními, k nimž soud prvního stupně dospěl hodnocením provedených důkazů, a ve shodě s ním uzavřel, že věci, jež byly sepsány, jsou ve vlastnictví žalobkyně, jíž tak svědčí právo nepřipouštějící ve smyslu §267 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“), výkon rozhodnutí (exekuci, viz §130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst 1 písm. c/ o.s.ř., namítajíc, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.). Soudu prvního stupně vytýká, že provedl pouze důkazy, které navrhla žalobkyně, zatímco stranou ponechal důkazní návrhy žalované, tj. výslech exekutorky, jež požádala o zproštění mlčenlivosti, a pana P., kteří byli schopni vyjádřit se k tomu, kdo v rozhodné době v provozovně podnikal. Výpovědi obou byly podle dovolatelky významné i z hlediska hodnocení věrohodnosti vyslechnutých svědků. Z uvedených důvodů navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobkyně ve vyjádření navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl, neboť napadený rozsudek není zásadně právně významný.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, je dovolání přípustné za podmínek vymezených v ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ nebo c/ o.s.ř. Protože použití ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. je vyloučeno (rozsudku soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější – odvolacím soudem zrušené – rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po právní stránce, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je tedy pouze důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. (nesprávné právní posouzení věci). Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil – je dovolací soud uvedeným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.).
Shora uvedené je významné proto, že žalovaná v dovolání argumentaci podřaditelnou ustanovení §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. nevznesla (závěr, že exekucí postižené věci jsou ve vlastnictví žalobkyně, která je nabyla v souladu s ustanovením §443 odst. 2 obchodního zákoníku, nezpochybnila). Nesprávnost, popř. neúplnost skutkových zjištění, způsobené tím, že nebyly provedeny jí navržené důkazy, lze v dovolacím řízení napadat pouze prostřednictvím dovolacích důvodů uvedených v §241a odst. 3, resp. §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř., což ovšem jsou důvody k založení přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. nezpůsobilé (k vadám způsobujícím zmatečnost a k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, tj. i k namítané vadě spočívající v neprovedení navržených důkazů, přihlíží dovolací soud toliko za zde nenaplněného předpokladu, že dovolání je přípustné /§242 odst. 3, věta druhá, o.s.ř./). Neuplatnění způsobilého dovolacího důvodu současně znamená, že chybí prostor pro posouzení toho, zda má rozsudek odvolacího soudu zásadní právní význam.
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
Žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, je povinna nahradit žalobkyni náklady, které jí v tomto stadiu řízení vznikly (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o.s.ř.); tyto náklady představují částku 1.200,- Kč (§1 odst. 1, §2 odst. 1, 2, §8 písm. a/, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15, §18 odst. 1, věta první, vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, §13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. května 2005
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu