ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.1419.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 1419/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněné L. B., proti povinné D. K., pro částku 6.175,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 126 Nc 1375/2004, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. ledna 2005, č. j. 9 Co 1890/2004-15, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud odmítl odvolání povinné proti usnesení Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze 16. 6. 2004, č. j. 126 Nc 1375/2004-4 (kterým okresní soud nařídil exekuci na majetek povinné a jejím provedením pověřil soudního exekutora), s odůvodněním, že odvolání neobsahuje skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce (§44 odst. 10 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů).
Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadla povinná podáním nazvaným dovolání, v němž pouze – aniž uvádí cokoliv jiného – žádá o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro dovolací řízení. Její žádosti okresní soud vzhledem ke zřejmé nepřípustnosti dovolání nevyhověl.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. přípustnost dovolání nezakládají, protože usnesení, jímž bylo odmítnuto odvolání, v jejich taxativních výčtech uvedeno není (srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 3. 10. 2002, sp. zn. 26 Cdo 1712/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 10, ročník 2002 pod poř. č. 196).
Podle ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř. není dovolání přípustné rovněž, jelikož jím napadené usnesení (navíc nemeritorní – k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998 pod pořadovým číslem 61, případně usnesení téhož soudu z 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997 pod poř. č. 88) není rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím.
Nejvyšší soud proto, aniž dovolatelku vyzval k odstranění nedostatku povinného zastoupení advokátem (§241 o.s.ř.), bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání podle ustanovení §243b odst. 5, §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech vzniklých oprávněné v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor (§88 odst. 1 exekučního řádu).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. září 2005
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu