ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.1831.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 1831/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Kůrky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné MUDr. O. F., zastoupené advokátkou, proti povinnému PhDr. M. S., zastoupenému advokátem, provedením prací a výkonů, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 27 E 365/2002, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2005, č.j. 9 Co 1712/2004-42, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 4. 3. 2004, č.j. 27 E 365/2002-29, kterým okresní soud uložil povinnému k vynucení povinnosti zaslat oprávněné a dalším osobám a institucím omluvu (k jejímuž splnění byl nařízen výkon rozhodnutí usnesením ze dne 26. 3. 2003, č.j. 27 E 365/2002-7), další pokutu ve výši 20.000,- Kč.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř. O žádný z případů v těchto ustanoveních zmíněných však v dané věci nejde.
Podle §238, §238a a §239 o.s.ř. dovolání přípustné není, neboť usnesení o uložení další pokuty podle §351 odst. 1 o.s.ř. – na rozdíl od usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a s tím spojeném uložení první pokuty – není vyjmenováno v taxativních výčtech těchto ustanovení.
Dovolání nemůže být přípustné ani podle §237 odst. 1, 3 o.s.ř., protože tato ustanovení jsou v řízení o výkon rozhodnutí uplatnitelná toliko prostřednictvím §238a odst. 1 a 2 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1520/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 12, ročník 2004 pod č. 233).
Na nepřípustnosti dovolání nic nemění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení, podle kterého dovolání proti němu je (za určitých podmínek) přípustné; takové poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6, ročník 2003 pod č. 51).
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c/ o.s.ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že oprávněné náklady v tomto stadiu řízení (podle obsahu spisu) nevznikly (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. prosince 2005
JUDr. Pavel K r b e k , v.r.
předseda senátu