ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.1928.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 1928/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněného T. H., zastoupeného Nezávislou odborovou komisí, občanským sdružením se sídlem v P., proti povinné České republice – Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, k vymožení jiné povinnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. Nc 896/2002, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2003, č.j. 17 Co 392/2002-23, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím odvolací soud změnil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 20. 8. 2002, sp. zn. Nc 896/2002-10 (jímž byl zamítnut návrh na nařízení exekuce na podkladě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 3. 2001, č.j. 15 C 349/91-254, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2002, č.j. 12 Co 464/2001-324), tak, že exekuci nařídil. Dospěl k závěru, že podmínky pro vyhovění návrhu na nařízení exekuce jsou splněny; splněním vymáhané povinnosti se soud při nařízení exekuce nezabývá a vychází v tomto směru z tvrzení oprávněného. Pokud v průběhu řízení vyplyne, že povinnost byla splněna, je dán důvod k zastavení řízení.
V dovolání – jehož přípustnost dovozuje pouze z ustanovení §238a odst. 1 písm. c/ občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) – namítá povinná, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (§241a odst. 2 písm. b/, odst. 3 o.s.ř.). Je přesvědčena, že splnění povinnosti uložené exekučním titulem je skutečností rozhodnou pro nařízení exekuce; jelikož povinná vymáhanou povinnost dobrovolně splnila, neměla být exekuce nařízena.
Oprávněný navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto jako nedůvodné. Ztotožňuje se se závěrem odvolacího soudu, že splněním vymáhané povinnosti se soud při nařízení exekuce nezabývá. Ačkoli po podání dovolání byla vymáhaná povinnost splněna, nemůže to v dovolacím řízení ovlivnit výsledek sporu ve prospěch povinné.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).
Dovolání – přípustné podle §237 odst. 1 písm. a/, §238a odst. 1 písm. c/ a odst. 2 o.s.ř. a §130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“) – je zjevně bezdůvodné.
Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
V souzené věci dovolatelka zpochybňuje právní závěr odvolacího soudu, že při nařízení exekuce se soud nezabývá tím, zda povinný splnil povinnost uloženou mu exekučním titulem či nikoli. Tento závěr je však správný a zcela v souladu s ustálenou soudní praxí, neboť tato okolnost je při nařizování exekuce bezvýznamná. Je uplatnitelná a přísluší o ní rozhodovat leda v poměrech §268 odst. 1 písm. g/ o.s.ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. 20 Cdo 876/2004, uveřejněné v Soudní judikatuře č. 6, ročník 2005, pod č. 101); ostatně povinná příslušný návrh na ní založený již podala.
Vzhledem k tomuto závěru neobstojí ani druhá dovolatelčina námitka, že napadené rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Jelikož odvolací soud dospěl ke (správnému) závěru, že splnění vymáhané povinnosti není při nařízení exekuce rozhodné, jeho rozhodnutí ze skutkového zjištění o nesplnění této povinnosti nevychází.
Protože odvolací soud uplatnil ve svém rozhodnutí názory v soudní praxi ustálené a nepochybné, Nejvyšší soud dovolání podle §243b odst. 1 o.s.ř. jako zjevně bezdůvodné odmítl.
O nákladech vzniklých oprávněnému v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor (§88 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. prosince 2005
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu