ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.2388.2004.1
sp. zn. 20 Cdo 2388/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí o výchově nezletilého J. K., zastoupeného Městskou částí P. jako opatrovníkem, syna matky S. K., zastoupené advokátem a otce P. K., zastoupeného zmocněncem, uložením pokuty, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 5 P 93/2000, o dovolání matky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16.12.2003, č.j. 54 Co 634,636, 721, 722/2003-646, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud dovoláním napadeným rozhodnutím (jeho výrokem II.) potvrdil usnesení ze dne 7.8.2003 a ze dne 26.9.2003, jimiž soud prvního stupně uložil matce nezletilého ve výrocích usnesení uvedené pokuty za tamtéž uvedené zmařené styky nezletilého s jeho babičkou Z. B. a s jeho otcem, maje za to, že obrana povinné matky je při nařízení výkonu podle §272 a 273 o.s.ř. nerozhodná, neboť soud nemůže zkoumat důvody a správnost vykonávaného rozhodnutí a nemůže ani hodnotit jeho formu či povahu nad rámec předpokladů jeho vykonatelnosti. Odvolací soud se staví na prvostupňové závěry, z nichž vyplývá důvodnost uložení pokut matce jakož i přiměřenost výše uložených pokut.
Povinná matka ve včasném dovolání namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.) a aniž formuluje otázku po právní stránce zásadního významu, ohrazuje se proti závěru, že by nepřipravovala nezletilého na styky s otcem či s babičkou.
Otec ve vyjádření k dovolání navrhl, aby bylo odmítnuto, neboť není přípustné.
Dovolání vskutku přípustné není.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí; ustanovení §237 odst. 1 a 3 zde platí obdobně (odstavec 2).
Z toho plyne, že dovolání proti těmto usnesením je přípustné za předpokladu, že jsou splněny podmínky (jedna z nich), vyslovené v §237 odst. 1 písm. a/ až c/ o.s.ř.
Jelikož napadené usnesení není měnícím (§237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) ani potvrzujícím poté, co předchozí (jiné) rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem zrušeno (§237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř.), přichází v úvahu - k založení přípustnosti dovolání - toliko ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.
Aby mohlo být dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., musel by dovolací soud dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadního významu.
Podle ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.
Dovolací přezkum, předjímaný tímto ustanovením, je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních. Způsobilý dovolací důvod představuje tedy ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.); vzhledem k tomu, že uplatněným důvodem je dovolací soud vázán (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou tomuto dovolacímu důvodu podřaditelné.
Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Z toho plyne, že případné vady řízení, odpovídající dovolacímu důvodu vyjádřenému v §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. (i kdyby existovaly), jsou naopak - pro závěr o zásadním právním významu rozhodnutí, a potažmo o přípustnosti dovolání - bezcenné.
Ač dovolatelka vyčítá odvolacímu soudu nesprávné právní posouzení, jsou obsahem jejího dovolání odkazy na vývoj skutkových souvislostí týkajících se výchovy nezletilého, řešení skutkových otázek je ovšem v dovolacím řízení vyloučeno, takovou skutkovou okolností, dovolacím soudem nepřezkoumatelnou, je i otázka jejího podílu na zmaření styků nezletilého s jeho otcem a babičkou a poukazy na (skutkové) důvody neuskutečnění styků otázku zásadního právního významu samy o sobě, jak se o to dovoláním dovolatelka pokouší, založit nemohou. Odvolací soud uplatnil v dané věci právní názory v soudní praxi ustálené a nepochybné a dovolatelka rozhodnutí odvolacího soudu vystavila kritice, již v daném dovolacím řízení zohlednit nelze.
Ani o existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení jiných, obdobných právních poměrů, a jež v konečném účinku může mít vliv na obecnou rozhodovací činnost soudů (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu §237 odst. 3 o.s.ř. předpokládá), zde nejde; rozpor s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.) nemůže být dán tam, kde námitky dovolatelky vycházejí z práva procesního.
Nelze-li dospět k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí je zásadního významu po právní stránce, není dovolání přípustné ani podle §237 odst. 1 písm c/, odst. 3 o.s.ř.
Protože ostatní možnosti založit přípustnost dovolání byly vyloučeny již dříve, Nejvyšší soud dovolání povinné podle §243b odst. 5, §218 písm. c/ o.s.ř. odmítl.
Povinná matka s dovoláním úspěšná nebyla, otci, který by jinak měl právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, žádné takové náklady (podle obsahu spisu) nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ust. §146 odst. 3, 224 odst. 1 a §243b odst. 5 o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. ledna 2005
JUDr. Vladimír Kůrka, v. r.
předseda senátu