ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.2510.2004.1
sp. zn. 20 Cdo 2510/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci exekuce oprávněných a/ M. B., a b/ S. K., obou zastoupených advokátem, proti povinnému J. K., zastoupeného advokátkou, o částečné zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. Nc 3039/2002 , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31.března 2004, č.j.11 Co 74/2004-89, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Odvolací soud s odkazem na §218 písm. b/ o.s.ř. odmítl odvolání povinného do usnesení, jímž soud prvního stupně částečně zastavil exekuci (ohledně vymáhaných jistin dluhu na výživném) s tím, že výrokově vyjádřil, že exekuce nadále pokračuje ohledně nákladů. Takový výrok má dle názoru odvolacího soudu jen „deklaratorní“ povahu.
Povinný ve včasném dovolání namítl, že řízení bylo postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), a že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.). Požaduje, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu, aby tak byla exekuce zastavena zcela a aby oprávněným a exekutorce nebyly přiznány náhrady nákladů řízení.
Dovolání přípustné není.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Ustanovení §237 až 239 o.s.ř. pak vypočítávají, proti kterým rozhodnutím odvolacího soudu je dovolání přípustné.
Podle §238a odst. 1 písm. d/ o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci zastavení výkonu rozhodnutí ( a podle §52 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb. ve věci zastavení exekuce) a §237 odst. 1 a 3 zde platí obdobně (odstavec 2).
Dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání povinného není takovým usnesením, v němž by ve věci zastavení exekuce zákon dovolání připustil (nejde o věc samu). Není ani usnesením odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu I.stupně o odmítnutí návrhu ( §239 odst. 3 o.s.ř.). Prostředky nápravy rozhodnutí o odmítnutí odvolání jsou zakotveny v §229 odst. 4 o.s.ř.
Protože zákon nepřipouští podání dovolání proti v tomto řízení vydanému usnesení odvolacího soudu, nezbývá dovolacímu soudu nežli dle §243d odst. 1 o.s.ř. dovolání odmítnout.
O náhradě nákladů dovolacího řízení má být rozhodnuto v poměrech úpravy hlavy VI. zák. č. 120/2001 Sb.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Brně dne 23. února 2005
JUDr. Vladimír K ů r k a , v.r.
předseda senátu