ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.2658.2004.1
sp. zn. 20 Cdo 2658/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci žalobkyně S. s.r.o., zastoupené advokátem, proti žalované J. L., o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 22 C 187/2002, o „odvolání\" žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16.9.2004, č.j. 42 Co 461/2004-93, takto:
I. Řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud usnesením vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za odvolání,
Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně podáním označeným jako „odvolání”.
Odvolání je podle §201 o.s.ř. opravným prostředkem, jímž může účastník napadnout (a tím se domoci přezkumu) rozhodnutí okresního soudu nebo krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni, pokud to zákon nevylučuje.
Oproti tomu (pravomocné) rozhodnutí odvolacího soudu lze napadnout, je-li zákonem připuštěno, dovoláním (§236 odst. 1 o.s.ř.), a soudem příslušným k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích je Nejvyšší soud (§10a o.s.ř.).
Jelikož tedy opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu není odvolání nýbrž dovolání, občanský soudní řád - k projednání (naopak) odvolání proti takovému rozhodnutí – neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu. Tím, že žalobkyně „odvolání” přesto podala, uvedenou podmínku odvolacího řízení pominula. Nedostatek funkční příslušnosti je však neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, pročež řízení o takovém „odvolání”, které touto vadou trpí, nelze než podle ustanovení §104 odst. 1 o.s.ř. zastavit.
Jestliže není upravena - k projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu – funkční příslušnost, zůstává logicky otevřenou otázka, který soud je o zastavení „odvolacího” řízení povolán rozhodnout. Nejvyššímu soudu svědčí okolnost, že je vrcholným článkem soustavy obecných soudů, a současně, že je právě tím soudním orgánem, který je k rozhodnutí o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů příslušný. Takto založené určení „příslušného” soudu obstojí i proti tomu, jež lze spojovat s určením, provedeným samotným účastníkem, je-li takovým soudem soud vyššího stupně resp. soud nadřízený.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 2, věty první, o.s.ř.; žalované, která by ve smyslu těchto ustanovení měla právo na jejich náhradu, však v daném stadiu řízení prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. února 2005
JUDr. Vladimír Kůrka, v. r.
předseda senátu