ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.637.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 637/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné GE C. M., a.s., zastoupené advokátem, proti povinnému Š. T., zastoupenému advokátkou, srážkami z důchodu povinného, pro 4.350.-Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. 72 E 451/2004, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 7.června 2004, č.j. 10 Co 433/2004-12, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud dovoláním napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí, maje za to, že obrana povinného založená na tvrzení, že pobírá pouze invalidní důchod a že s oprávněnou uzavřel splátkový kalendář, je při nařízení výkonu nerozhodná.
Povinný posléze zastoupen advokátem v dovolání namítl, že řízení bylo postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), neboť nebylo přihlédnuto k tomu, že nebyl vyrozuměn o původní žalobě a o vydání vykonávaného platebního rozkazu, který není a nemůže být vykonatelný, dále k tomu, že se jako poživatel invalidního důchodu stará o studujícího syna a nemá prostředky k uhrazení dluhu, že se měla oprávněná pokusit vymoci dluh po dlužníkovi ze smlouvy a konečně že je „věc podle jeho názoru promlčena“.
Oprávněná ve vyjádření k dovolání navrhla, aby bylo zamítnuto, neboť námitky povinného jsou v exekučním řízení bezpředmětné a měly být uplatněny v nalézacím řízení, námitka promlčení nemůže být nadto důvodná.
Dovolání přípustné není.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí; ustanovení §237 odst. 1 a 3 zde platí obdobně (odstavec 2).
Z toho plyne, že dovolání proti těmto usnesením je přípustné za předpokladu, že jsou splněny podmínky (jedna z nich), vyslovené v §237 odst. 1 písm. a/ až c/ o.s.ř.
Jelikož napadené usnesení není měnícím (§237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.), ani potvrzujícím poté, co předchozí (jiné) rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem zrušeno (§237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř.), přichází v úvahu - k založení přípustnosti dovolání - toliko ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.
Aby mohlo být dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., musel by dovolací soud dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadního významu.
Podle ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.
Dovolací přezkum, předjímaný tímto ustanovením, je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních. Způsobilý dovolací důvod představuje tedy ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.); vzhledem k tomu, že uplatněným důvodem je dovolací soud vázán (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou tomuto dovolacímu důvodu podřaditelné.
Z toho plyne, že případné vady řízení, odpovídající dovolacímu důvodu vyjádřenému v §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. (i kdyby existovaly), jsou naopak - pro závěr o zásadním právním významu rozhodnutí, a potažmo o přípustnosti dovolání - bezcenné.
Z hlediska takto zákonem nastavené konstrukce přípustnosti dovolání nutno hodnotit námitky povinného uplatněné v jeho dovolání nezpůsobilými založit otázku po právní stránce zásadního významu.
Předně povinný pro dovolací řízení nepřípustně z hlediska §241a odst. 4 o.s.ř. staví - nad to vůbec prvně v průběhu celého řízení - otázku týkající se doručování vykonávaného platebního rozkazu, ohledně níž soudy vycházely z doručenky obsahující jeho podpis ze dne 10.1.1997, tedy otázku ryze skutkového charakteru.
Povinný se zásadně mýlí, přičítá-li svým sociálním poměrům relevanci při zkoumání předpokladů při nařizování výkonu rozhodnutí; odvolací soud v tomto směru při hodnocení jeho odvolání pro tento důvod jako nedůvodného aplikoval právní názory v soudní praxi standardní.
Ani, nad to nesprávný a popírající smysl soudním rozhodnutím deklarovaného ručení povinného, jeho právní názor, že se měla oprávněná pokusit vymoci dluh od dlužníka, se nedotýká správného právního posouzení a vymezení rozhodných skutečností při nařizování výkonu rozhodnutí odvolacím soudem.
Konečně nelze v dovolacím řízení procesně významně uplatňovat ani námitku zásadní skutkové povahy (promlčení práva) týkající se časových okolností vymáhání nároku (viz §241a odst. 4 o.s.ř.).
O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení jiných, obdobných právních poměrů, a jež v konečném účinku může mít vliv na obecnou rozhodovací činnost soudů (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu §237 odst. 3 o.s.ř. předpokládá), tak v dané věci nejde; rozpor s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.) nemůže být dán tam, kde námitky dovolatele vycházejí z práva procesního.
Platí tedy jednak, že odvolací soud uplatnil v dané věci právní názory v soudní praxi ustálené a nepochybné, jednak že dovolatel rozhodnutí odvolacího soudu vystavil kritice, již v daném dovolacím řízení zohlednit nelze.
Nelze-li dospět k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí je zásadního významu po právní stránce, není dovolání přípustné ani podle §237 odst. 1 písm c/, odst. 3 o.s.ř.
Protože ostatní možnosti založit přípustnost dovolání byly vyloučeny již dříve, Nejvyšší soud dovolání povinné podle §243b odst. 5, §218 písm. c/ o.s.ř. odmítl.
Povinný s dovoláním úspěšný nebyl, oprávněné, která by jinak měla právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, žádné takové náklady související s výsledkem dovolacího řízení založeným na nepřípustnosti dovolání nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ust. §146 odst. 3, 224 odst. 1 a §243b odst. 5 o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. června 2005
JUDr. František I š t v á n e k , v. r.
předseda senátu