ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.745.2004.1
sp. zn. 20 Cdo 745/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného města Š., zastoupeného advokátkou, proti povinné S. H., pro 100,- Kč prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. E 1568/2003, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 17. 12. 2003, č.j. 40 Co 1292/2003-12, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 24. 4. 2003, č.j. E 1568/2003-5, kterým Okresní soud v Šumperku zamítl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí (bloku na pokutu /na místě nezaplacenou/ ze dne 7. 1. 1997, č. A 00058852, jímž Městský úřad v Š. uložil podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších předpisů /dále jen „zákon č. 200/1990 Sb.“/, pokutu). Odvolací soud uzavřel, že rozhodnutí lze vykonat jen do pěti let po uplynutí lhůty určené k zaplacení pokuty (§88 odst. 1 cit. zákona); jelikož již v době podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (15. 4. 2003) stanovená lhůta marně uplynula, nelze výkon nařídit.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadlo oprávněné město dovoláním, jímž podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), zpochybňuje aplikaci ustanovení §88 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb. a naopak prosazuje názor, že při vymáhání pokuty za přestupek se postupuje podle části šesté zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, jež stanoví režim promlčení (§70).
Dovolání není – oproti očekávání dovolatele – podle §237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 ve spojení s §238a odst. 1 písm. c/, odst. 2 o.s.ř. přípustné, neboť otázku, kterou dovolatel nabízí k přezkumu (a označuje ji za zásadně právně významnou), vyřešil odvolací soud v souladu s judikaturou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2004, sp. zn. 20 Cdo 2208/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2005 pod č. 1, popř. usnesení Nejvyššího soudu z téhož dne, sp. zn. 20 Cdo 2205/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 3/2004 pod č. 61).
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. (povinné, která by měla na jejich náhradu právo, žádné náklady v tomto stadiu řízení nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. března 2005
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu