ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.75.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 75/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Kůrky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Statutárního města B., zastoupeného advokátkou, proti povinnému R. Š., zastoupenému advokátem, pro 200.000,- Kč, prodejem movitých věcí, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 27 E 4340/94, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 4. 2004, č.j. 20 Co 64/2004-80, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Oprávněný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit povinnému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 833,- Kč k rukám jeho zástupce JUDr. Z. B.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud odmítl odvolání oprávněného proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 21. 10. 2003, č.j. 27 E 4340/94-65 (jímž městský soud zastavil výkon rozhodnutí), s odůvodněním, že odvolání bylo podáno někým, kdo k němu nebyl oprávněn.
Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl oprávněný dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) a §238a odst. 1 písm. d) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), a namítá, že byl oprávněn odvolání podat; tím, že se odvolací soud nezabýval důvody odvolání, porušil právo oprávněného na spravedlivý proces. Návrh na zastavení výkonu rozhodnutí se týkal jiného řízení (výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí), podal jej povinný, návrh mu však byl předán s tím, že se Rada Městské části B. bude celou záležitostí znovu zabývat. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Povinný ve svém vyjádření poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu, která řeší, které rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam a kdo z účastníků je oprávněn podat odvolání. Navrhl, aby dovolání bylo odmítnuto.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. přípustnost dovolání nezakládají, protože usnesení, jímž bylo odmítnuto odvolání (nikoli tedy usnesení, jímž by bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení výkonu rozhodnutí, jak to nesprávně dovozuje dovolatel s poukazem na ustanovení §238a odst. 1 písm. d/ o.s.ř.), v jejich taxativních výčtech uvedeno není (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2002, sp. zn. 26 Cdo 1712/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 10, ročník 2002 pod č. 196).
Podle ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř. není dovolání přípustné rovněž, jelikož jím napadené usnesení (navíc nemeritorní – k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998 pod č. 61, případně usnesení téhož soudu z 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997 pod č. 88) není rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím.
Na nepřípustnosti dovolání nic nemění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení, podle kterého dovolání proti němu je přípustné; takové poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6, ročník 2003 pod č. 51).
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o.s.ř.), dovolání podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Právo na náhradu nákladů dovolacího řízení vzniklo podle výsledků řízení povinnému (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř); náklady představují odměnu za zastupování advokátem ve výši 625,- Kč (§1 odst. 1, §2, §12 odst. 1 písm. b/ vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů /dále jen „vyhláška“/), sníženou o 50 % podle §14 odst. 1 a §15 vyhlášky a o dalších 50 % podle §18 odst. l, věty první, vyhlášky, a paušální náhradu za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 75,- Kč ve smyslu ustanovení §13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů. K nákladům řízení patří také daň z přidané hodnoty v sazbě 19 %, kterou je právní zástupce povinného povinen odvést z odměny a náhrady (§137 odst. 3 o.s.ř.). Celková částka nákladů řízení činí 833,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. října 2005
JUDr. Pavel K r b e k , v. r.
předseda senátu