ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.780.2004.1
sp. zn. 20 Cdo 780/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Vladimíra Kurky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných a) V. Š., b) E. Š., proti povinné L. G., zastoupené advokátkou, pro 94.552,- Kč srážkami ze mzdy, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 26 E 1457/2001, o dovolání oprávněných proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 1. 2004, č.j. 8 Co 2431/2003-93, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze dne 11. 9. 2003, č.j. 26 E 1457/2001-84, kterým Okresní soud v Českých Budějovicích (poté, co výkon rozhodnutí zastavil) uložil povinné podle ustanovení §271 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), zaplatit oprávněným na náhradě nákladů řízení částku 3.039,64 Kč, resp. 3.762,78 Kč, tak, že oprávněným právo na náhradu nákladů, které jim prováděním výkonu vznikly, nepřiznal.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadli v měnícím nákladovém výroku oprávnění dovoláním, vyslovujíce nesouhlas se zjištěními, na jejichž základě byly shledány důvody pro nepřiznání nákladů (§150 o.s.ř.).
Při podání dovolání nebyli oprávnění zákonem stanoveným způsobem zastoupeni (§241 o.s.ř.); k odstranění nedostatku obligatorního zastoupení však nebylo třeba činit opatření, neboť dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné (srov. §241b odst. 2 o.s.ř.).
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam vyjmenovanými usneseními.
Přípustnost dovolání nevyplývá ani z ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., neboť případům zde vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé; jím však napadený výrok, kterým odvolací soud změnil usnesení o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, není (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2003 pod č. 4).
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. (povinné, která by měla právo na jejich náhradu, v tomto stadiu řízení náklady nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. března 2005
JUDr. Pavel K r b e k , v.r.
předseda senátu