Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.11.2005, sp. zn. 20 Cdo 858/2005 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.858.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.858.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 858/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné společnosti B., státní podnik „v likvidaci“, zastoupené advokátem, proti povinnému D. Č., prodejem movitých věcí, pro 12.473,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 29 E 1135/2003, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 7.1.2005, č.j. 12 Co 617/2004-20, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně zastavil výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného. Dospěl k závěru, že byly splněny podmínky stanovené v §326a o.s.ř., neboť oprávněná nesdělila soudu ve stanovené lhůtě další místo, kde jsou věci, které by mohly být prodány, a pátrání soudu prvního stupně v dané věci bylo bezvýsledné. Oprávněná (zastoupena advokátem) ve včasném dovolání uvedla, že jednala tak, jak ji okolnosti umožňovaly, a postup soudu, zvolený v dané věci může vést jen „k dalším ztrátám národního majetku“. Dovolatelka je toho názoru, že „rozhodnutí může mít zásadní právní význam“, a že soudy jsou v hodnocení obdobných situací nejednotné. Podle článku II. bodu 3. zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, platí, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Pro danou věc to znamená, že dovolání Nejvyšší soud projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 1.4.2005 (dále jeno.s.ř.“). Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze napadnout dovoláním pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle §238a odst. 1 písm. d/ o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně ve věci zastavení výkonu rozhodnutí; odstavec 2 téhož ustanovení stanoví, že §237 odst. 1 a 3 o.s.ř. zde platí obdobně. Z toho plyne, že dovolání proti těmto usnesením je přípustné za předpokladu, že jsou splněny podmínky (jedna z nich), vyslovené v §237 odst. 1 pod písm. a/ až c/ o.s.ř. Aby mohlo být dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., jež jediné přichází v úvahu, musel by dovolací soud dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadního významu. Podle ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem. Dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je zásadně ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.). Především z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.), lze posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Dovolatel podmínku přípustnosti dovolání podle citovaného §237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o.s.ř. sice ohlásil, zcela však pominul její splnění doložit; ze samotného hodnocení námitek obsažených v dovolání, k závěru, že je splněna, dospět nelze. Dovolatel totiž zákonem stanoveným podmínkám (§326a o.s.ř.) zastavení výkonu rozhodnutí, k nimž se odvolací soud uchýlil, neoponuje; vysvětluje toliko obtíže, jež se pro efektivní vedení výkonu v daném případě kladly. Dovolací soud zde tedy zásadní právní otázku nespatřuje, a dovolání proto není přípustné. Není-li dovolání přípustné ani z hlediska ustanovení §237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o.s.ř., a ostatní možnosti založit přípustnost dovolání k dispozici nejsou, Nejvyšší soud dovolání povinného podle §243b odst. 5, §218 písm. c/ o.s.ř. odmítl. Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, a povinnému prokazatelné náklady tohoto řízení (podle obsahu spisu) nevznikly; tomu odpovídá výrok, že na náhradu těchto nákladů nemá právo žádný z účastníků Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. listopadu 2005 JUDr. Vladimír Kůrka, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/30/2005
Spisová značka:20 Cdo 858/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.858.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
§326a odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21