ECLI:CZ:NS:2005:21.CDO.1925.2004.1
sp. zn. 21 Cdo 1925/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné S. e., a.s., proti povinnému J. H., pro 30.737,20 Kč s příslušenstvím srážkami ze mzdy (pracovní odměny) povinného, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp.zn. 92 E 378/2003, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. října 2003, č.j. 10 Co 1395/2003-9, takto:
I. Řízení o dovolání povinného se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Na návrh oprávněné Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 30.6.2003, č.j. 92 E 378/2003-4, nařídil podle „platebního rozkazu Okresního soudu v Ostravě č.j. 66 Ro 3944/99 ze dne 7.12.1999“ k uspokojení nepřednostní pohledávky oprávněné ve výši 30.737,20 Kč s 20% úrokem z prodlení od 3.11.1998 do zaplacení a pro náklady předcházejícího řízení ve výši 1.262,- Kč výkon rozhodnutí „srážkou z pracovní odměny odsouzeného“, která přísluší povinnému u „Vězeňské služby ČR - věznice (vazební věznice) Valdice, 507 11 Valdice“; zároveň povinnému uložil, aby zaplatil oprávněnému na náhradě nákladů výkon rozhodnutí 820,- Kč.
K odvolání povinného Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31.10.2003, č.j. 10 Co 1395/2003-9, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že oprávněná nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Vycházeje z toho, že k výkonu navržený platební rozkaz je pravomocný a vykonatelný, že oprávněná a povinný jsou věcně legitimováni a že výkon rozhodnutí byl navržen a nařízen způsobem zákonem povoleným a zřejmě vhodným, dospěl odvolací soud shodně se soudem prvního stupně k závěru, že pro nařízení výkonu rozhodnutí byly splněny všechny zákonem stanovené předpoklady. Námitky povinného směřující proti platebnímu rozkazu odmítl s odůvodněním, že soudu rozhodujícímu o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nepřísluší přezkoumávat věcnou správnost pravomocného a vykonatelného „podkladového rozhodnutí“.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný - jak je zřejmé z obsahu jeho podání ze dne 1.3.2004 - dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání povinného nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Podle §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241 odst. 1 o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy [tj. ve věcech uvedených v ustanovení §3 odst. 1 písm. b) a §3 odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů].
Podle ustanovení §241 odst. 2 o.s.ř. odstavec 1 neplatí,
a) je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání,
b) je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v §21, 21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání.
Podle ustanovení §241 odst. 3 o.s.ř. odstavec 1 neplatí také tehdy, je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle §26a, jedná-li jménem státu za zastoupenou obec osoba uvedená v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání.
Podle ustanovení §241 odst. 4 o.s.ř. musí být dovolání sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21, v §21a, §21b anebo v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (osoba uvedená v ustanovení §21, §21a, §21b anebo §26a odst. 3 o.s.ř., která za něj jedná), který se rozhodl dovolání podat, měl právnické vzdělání nebo, jestliže takového vzdělání nedosáhl, aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc [advokátem, popřípadě notářem, jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení §3 odst.1 písm.b) a §3 odst.2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů], jestliže sám nebo osoba uvedená v ustanovení §21 o.s.ř., §21a o.s.ř., §21b o.s.ř. anebo v ustanovení §26a odst. 3 o.s.ř., která za něj jedná, takového vzdělání nedosáhla.
Z ustanovení §241 odst. 4 o.s.ř. současně vyplývá, že dovolání musí být sepsáno advokátem, notářem [jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení §3 odst.1 písm.b) a §3 odst.2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů] nebo osobou uvedenou v ustanovení §21, §21a, §21b o.s.ř. anebo v ustanovení §26a odst.3 o.s.ř., která má právnické vzdělání, ledaže by byla dovolatelem fyzická osoba, která dosáhla právnické vzdělání.
Ustanovení §241 o.s.ř., které určuje tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit (postupem uvedeným v ustanovení §241b odst.2 o.s.ř.), bez jejíhož splnění však nelze meritorně (věcně) rozhodnout o dovolání.
V posuzované věci povinný, který je fyzickou osobou, nebyl při podání dovolání proti
usnesení odvolacího soudu zastoupen advokátem, dovolání nebylo advokátem sepsáno a nebylo prokázáno (a ani tvrzeno), že by měl právnické vzdělání.
K odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení nejprve soud prvního stupně usnesením ze dne 23.6.2003, č.j. 92 E 378/2003-19, a posléze Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 7.9.2004, č.j. 21 Cdo 1925/2004-22, povinného vyzval, aby si pro podání dovolání proti usnesení odvolacího soudu zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal do 20 dnů od doručení usnesení řádné dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.10.2003, č.j. 10 Co 1395/2003-9; současně ho poučil, že, nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, bude dovolací řízení zastaveno. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 7.9.2004, č.j. 21 Cdo 1925/2004-22, bylo povinnému doručeno dne 1.10.2004; povinný však výzvě dosud nevyhověl a nedostatek povinného (nuceného) zastoupení neodstranil.
Vzhledem k tomu, že povinný přes výzvu soudu neodstranil nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 o.s.ř., ačkoliv byl o důsledcích své nečinnosti poučen, Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání povinného - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §241b a §104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §254 odst. 1, §224 odst. 1, a §151 odst. 1 o.s.ř., neboť povinný s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a oprávněné v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. března 2005
JUDr. Mojmír Putna,v.r.
předseda senátu