ECLI:CZ:NS:2005:21.CDO.1985.2004.1
sp. zn. 21 Cdo 1985/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného F. M., proti povinnému F. M., zastoupenému advokátem, pro výživné srážkami ze mzdy povinného, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. E 1823/2001, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. října 2002 č.j. 7 Co 1786/2002-40, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Písku usnesením ze dne 5.4.2002 č.j. E 1823/2001-19 nařídil podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 24.2.2002 č.j. P 34/85-59 k uspokojení pohledávky oprávněného na dlužném výživném za dobu od „r. 1996“ do 31.3.2002 ve výši 30.262,- Kč a dále pro běžné výživné po dobu od 1.4.2002 ve výši 700,- Kč, každého 5. dne v měsíci předem, výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy (pracovní odměny) povinného u plátce mzdy (pracovní odměny) „Vězeňská služba ČR – vazební věznice P.-R.“.
K odvolání povinného Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 31.10.2002 č.j. 7 Co 1786/2002-40 usnesení soudu prvního stupně „ve výroku v odstavci prvním“ změnil tak, že „výkon rozhodnutí se nařizuje dle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 2.7.1985, č.j. 3 C 119/85 a vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 24.2.2000, č.j. P 34/85-59 pro výživné oprávněného od 5.3.1996 do 5.6.2002 v částce 29.340,- Kč“, „v ostatním“ toto usnesení potvrdil a rozhodl, že „oprávněný nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení“. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že všechny zákonem vyžadované podmínky pro nařízení výkonu rozhodnutí navrženým způsobem byly splněny a že proto je návrh, ve znění jeho „upřesnění“ ze dne 15.10.2002, oprávněný.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, ve kterém navrhl, aby byla usnesení soudů obou stupňů „v plném rozsahu“ zrušena a věc vrácena soudu prvního stupně „s tím, aby bylo rozhodnuto o skutečné výši dlužné částky“.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání nesplnění podmínky povinného zastoupení.
Podle ustanovení §240 odst. 1, věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241 odst. 1 věty první o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy (§241 odst. 1 věty druhé o.s.ř.). Podle ustanovení §241 odst. 2 o.s.ř. odstavec 1 neplatí,
a) je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání,
b) je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek,
jedná-li za ně osoba uvedená v §21, 21a, anebo v §21b, která má právnické vzdělání.
Podle ustanovení §241 odst. 3 o.s.ř. odstavec 1 neplatí také tehdy, je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle §26a, jedná-li jménem státu za zastoupenou obec osoba uvedená v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání. Podle ustanovení §241 odst. 4 o.s.ř. dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21, 21a, 21b, anebo v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (osoba uvedená v §21, 21a, 21b, anebo v §26a odst. 3, která za něj jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo, aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc [advokátem nebo - jde-li o věci uvedené v §3 odst. 1 písm. b) a §3 odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb, o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů - notářem], jestliže sám nebo osoba uvedená v §21, 21a, 21b, anebo v §26a odst. 3, která za něj jedná, takového vzdělání nedosáhla.
Z ustanovení §241 o.s.ř. vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo osoba uvedená v §21, 21a, 21b, anebo v §26a odst. 3, která za něj jedná - musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (notářem), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím takového zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).
V posuzovaném případě podal povinný ve dvouměsíční lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. včasné dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem; v dovolání neuvedl, v jakých okolnostech spatřuje naplnění dovolacích důvodů. K odstranění uvedených nedostatků jej soud prvního stupně usnesením ze dne 9.4.2003 č.j. E 1823/2001-47 vyzval, aby si ve lhůtě 15 dnů zvolil pro podání dovolání v této věci zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, a zároveň ho poučil, že dovolací řízení bude zastaveno, nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno. Na žádost povinného soud prvního stupně usnesením ze dne 16.9.2003 č.j. E 1823/2001-52 ustanovil povinnému k ochraně jeho zájmů v této věci „pro sepis dovolání a řízení o tomto dovolání“ zástupce advokáta; toto usnesení nabylo právní moci dne 9.10.2003 (§167 odst. 2, §159 odst. 1 o.s.ř.). Od tohoto dne počala povinnému běžet dvouměsíční lhůta k doplnění (odstranění vad) dovolání (§241b odst. 3 část druhé věty za středníkem o.s.ř.), jejíž poslední den připadl na 8.12.2003 (§57 odst. 2 o.s.ř.). Podáním ze dne 31.10.2003 zástupce povinného pouze informoval soud prvního stupně o tom, jaký další postup povinnému doporučil, neúplné dovolání však ve lhůtě (až dosud) nedoplnil; žalobce sám podáním ze dne 13.11.2003 pouze sdělil, že „po dohodě s JUDr. M. nebudeme podávat dovolání“, aniž za tohoto stavu uvedl, zda podané dovolání bere zpět.
Z uvedeného je zřejmé, že dovolatel nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení a přes výzvu a poučení o důsledcích své nečinnosti do dnešního dne tento nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 o.s.ř. neodstranil. Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání povinného - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení 241b odst. 2 a §104 odst. 2, věty třetí o.s.ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o.s.ř., neboť povinný s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a oprávněnému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. února 2005
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu