ECLI:CZ:NS:2005:21.CDO.225.2005.1
sp. zn. 21 Cdo 225/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného ve věci žalobce F. V., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) Č. l. z., a.s., a 2) P. k. Ú., státní podnik, o 186.484,- Kč, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp.zn. 7 C 1028/2001, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. června 2004, č.j. 23 Co 195/2004-154, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.683,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 29.6.2004, č.j. 23 Co 195/2004-154, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Rakovníku ze dne 30.10.2003, č.j. 7 C 1028/2001-122, ve znění usnesení ze dne 12.3.2004, č.j. 7 C 1028/2001-140, ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba, aby žalovaní 1) a 2) zaplatili žalobci 72.827,- Kč s tím, že plněním jednoho z žalovaných ve stejné výši zaniká povinnost druhého žalovaného, a rozhodl, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení a že žalovanému 2) se náhrada nákladů odvolacího řízení nepřiznává.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které podáním ze dne 15.11.2004 (doručeným Nejvyššímu soudu ČR dne 18.11.2004) vzal zpět.
V průběhu dovolacího řízení (v době po podání dovolání a před jeho zpětvzetím) došlo rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu ze dne 1.11.2004, č.j. 150/2004, v souladu s ustanovením §6, §7 a §8 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, a na základě záměru schváleného usnesením vlády ze dne 12. listopadu 2003 č. 1128 o Programu dokončení restrukturalizace uhelného hornictví ke dni 1.1.2005, ke sloučení státního podniku V. u. d., státní podnik, se sídlem T., s P. k. Ú., státní podnik, a ke dni 1.1.2005 tak došlo k přechodu veškerého jmění podniku V. u. d., státní podnik, který byl rozhodnutím č. 150/2004 zrušen, na P. k. Ú., státní podnik. Spolu s převáděným majetkem přešly na P. k. Ú., státní podnik, práva, závazky a pohledávky z hospodářskoprávních, občanskoprávních a pracovněprávních vztahů, které se vztahují k tomuto převáděnému majetku. V. u. d., státní podnik, zanikly výmazem z obchodního rejstříku dne 1.1.2005.
Nejvyšší soud České republiky proto usnesením ze dne 5.8.2005, č.j. 21 Co 225/2005-182, rozhodl, že v řízení bude namísto dosavadního žalovaného 2) V. u. d., státního podniku, pokračováno s P. k. Ú., státní podnik, (§107 odst. 1 a 3 o.s.ř.), a nadále s tímto žalovaným jako s žalovaným 2) jednal.
Protože dovolání bylo vzato zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) podle ustanovení §243b odst. 5 věty druhé o.s.ř. dovolací řízení zastavil.
V dovolacím řízení vznikly procesnímu předchůdci žalovaného 2), tj. státnímu podniku Východočeské uhelné doly, v souvislosti se zastoupením advokátem JUDr. M. M. (plná moc zanikla zánikem tohoto žalovaného – srov. §28 odst. 5 o.s.ř.) náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 3.860,- Kč (srov. §3 odst. 1 bod 5., §16 odst. 2, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb. a č. 617/2004 Sb.) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 75,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb. a č. 618/2004 Sb.), celkem ve výši 3.935,- Kč. Vzhledem k tomu, že advokát JUDr. M. M. osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, patří k nákladům řízení podle ustanovení §137 odst. 3 o.s.ř. vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (srov. zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty), tedy částka (po zaokrouhlení) 748,- Kč (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.12.2004, sp.zn. 21 Cdo 1556/2004, který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005). Protože žalobce z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, dovolací soud mu podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první o.s.ř. uložil, aby přiznanou náhradu nákladů dovolacího řízení v celkové výši 4.683,- Kč zaplatil žalovanému 2) P. k. Ú., státní podnik, který je procesním nástupcem dosavadního žalovaného státního podniku V. u. d. (§107 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalovanému 1) v průběhu dovolacího řízení žádné náklady nevznikly, dovolací soud podle ustanovení §243b odst.4 věty první, §224 odst.1 a §151 odst.1 o.s.ř. rozhodl, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. září 2005
JUDr. Mojmír Putna,v.r.
předseda senátu