ECLI:CZ:NS:2005:21.CDO.2742.2004.1
sp. zn. 21 Cdo 2742/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného P. B., zastoupeného advokátem, proti povinnému A. B., zastoupenému advokátem, pro 43.154,- Kč s příslušenstvím prodejem movitých věcí povinného, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp.zn. 45 E 1080/2001, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. února 2003, č.j. „62 Co 62/03-22“ (správně č.j. 62 Co 62/2003-22), takto:
I. Řízení o dovolání povinného se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Na návrh oprávněného Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 21.11.2001, č.j. 45 E 1080/2001-7, nařídil podle vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 12.10.2000, č.j. 6 C 24/98-70, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9.2.2001, č.j. 62 Co 55/2001-80, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 43.154,- Kč a nákladů předcházejícího řízení ve výši 13.128,- Kč výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného a rozhodl, že povinný je povinen zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů výkonu rozhodnutí 6.353,- Kč a dále „náklady, které snad vzniknou a budou soudem určeny“, s tím, že nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na tyto náklady; povinnému zakázal, aby nakládal s věcmi, které vykonavatel podle tohoto usnesení sepíše.
K odvolání povinného Městský soud v Praze usnesením ze dne 27.2.2003, č.j. „62 Co 62/03-22“ (správně č.j. 62 Co 62/2003-22), usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Vycházeje z toho, že soud při nařízení výkonu rozhodnutí zkoumá jen to, zda k výkonu navržené rozhodnutí je vykonatelné po stránce materiální a formální, zda bylo vydáno orgánem k tomu kompetentním, zda je dána totožnost účastníků řízení nalézacího a exekučního a zda byl navržen výkon rozhodnutí způsobem k tomu vhodným, dospěl odvolací soud shodně se soudem prvního stupně k závěru, že pro nařízení výkonu rozhodnutí byly splněny všechny zákonem stanovené předpoklady. Námitky povinného směřující proti vykonávanému rozhodnutí odmítl s odůvodněním, že soudu rozhodujícímu o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nepřísluší přezkoumávat věcnou správnost rozhodnutí vydaného v nalézacím řízení (v daném případě vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp.zn. 6 C 24/98).
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný - jak je zřejmé z obsahu jeho podání ze dne 10.7.2003 a ze dne 30.10.2003 - dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání povinného nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Otázku, zda jsou splněny podmínky dovolacího řízení, je třeba v projednávané věci (srov. čl. III zákona č. 120/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) posuzovat podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinných do 18.3.2004 (dále jen „o.s.ř.“).
Podle §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241 odst. 1 o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy [tj. ve věcech uvedených v ustanovení §3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů].
Podle ustanovení §241 odst. 2 o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby dovolatel, který je fyzickou osobou, měl právnické vzdělání nebo, jestliže takového vzdělání nedosáhl, aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc (advokátem), popřípadě notářem, jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení §3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. V případě, že dovolatelem je právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek (kraj), uvedená okolnost má za následek, že za něj musí jednat osoba uvedená v §21 o.s.ř. nebo v §21a o.s.ř. anebo v §21b o.s.ř., která má právnické vzdělání, nebo že musí být při podání dovolání zastoupen advokátem, popřípadě, jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení §3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, notářem. Z ustanovení §241 odst.2 o.s.ř. současně vyplývá, že dovolání musí být sepsáno advokátem, notářem [jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení §3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů] nebo osobou uvedenou v §21 o.s.ř. nebo v §21a o.s.ř. anebo v §21b o.s.ř., která má právnické vzdělání, ledaže by byla dovolatelem fyzická osoba, která dosáhla právnické vzdělání.
Ustanovení §241 o.s.ř., které určuje tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit (postupem uvedeným v ustanovení §241b odst.2 o.s.ř.), bez jejíhož splnění však nelze meritorně (věcně) rozhodnout o dovolání.
V posuzované věci povinný, který je fyzickou osobou, sice byl v dovolacím řízení zastoupen advokátem, když si na základě výzvy soudu prvního stupně v usnesení ze dne 10.10.2003, č.j. 45 E 1080/2001-26, zvolil pro podání dovolání zástupcem advokáta (dne 30.10.2003 mu udělil plnou moc mimo jiné také „k řízení o dovolání proti usnesení OS Praha 9 a MS Praha č.j. 62 Co 62/03 a 45 E 1080/2001“), avšak dovolání ze dne 30.10.2003 nebylo tímto advokátem sepsáno a podepsáno; nebylo ani prokázáno (a ani tvrzeno), že by povinný měl právnické vzdělání.
K odstranění uvedeného nedostatku podmínky dovolacího řízení soud prvního stupně usnesením ze dne 14.10.2004, č.j. 45 E 1080/2001-81, povinného vyzval, aby „ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení prostřednictvím svého právního zástupce, a to vlastním podáním tohoto zástupce, podal řádné dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27.2.2003, č.j. 62 Co 62/03-22“; současně ho poučil, že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, bude dovolací řízení zastaveno. Usnesení ze dne 14.10.2004, č.j. 45 E 1080/2001-81, bylo povinnému (jeho zástupci advokátovi) doručeno dne 14.10.2004. Přestože lhůta k tomu, aby zástupce povinného učinil vlastním podáním řádné dovolání proti usnesení odvolacího soudu, uplynula dne 29.10.2004, zástupce povinného výzvě soudu dosud nevyhověl.
Vzhledem k tomu, že povinný (jeho zástupce) přes výzvu soudu neodstranil nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 o.s.ř., ačkoliv byl o důsledcích své nečinnosti poučen, Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání povinného - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §241b a §104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §254 odst. 1, §224 odst. 1, a §151 odst. 1 o.s.ř., neboť povinný s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a oprávněné v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. května 2005
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu