Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.05.2005, sp. zn. 22 Cdo 1242/2005 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:22.CDO.1242.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:22.CDO.1242.2005.1
sp. zn. 22 Cdo 1242/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Marie Vokřinkové ve věci žalobkyně D. L., zastoupené advokátkou, proti žalované M. M., zastoupené advokátem, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 7 C 315/2000, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. února 2005, č. j. 37 Co 50/2005-225, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Blansku (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 29. dubna 2004, č. j. 7 C 315/2000-205, pod bodem I. výroku připustil rozšíření žaloby, pod bodem II. výroku zrušil podílové spoluvlastnictví účastnic k blíže označeným nemovitostem. Pod bodem III. do výlučného vlastnictví žalobkyně přikázal nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu v B. na LV č. 26 pro obec a kat. území B., a to objekt bydlení č. p. 1 na pozemku parc. č. st. 41 – zastavěná plocha a pozemky parc. č. st. 41 – zastavěná plocha, parc. č. st. 130 – zastavěná plocha, parc. č. 32/1 – zahrada, parc. č. 34/1, parc. č. 34/2 – zahrada, parc. č. 34/6 zahrada, parc. č. 34/7 – ostatní plocha, ostatní komunikace, parc. č. 34/7 – ostatní plocha, manipulační plocha. Pod bodem IV. přikázal do výlučného vlastnictví žalované nemovitosti zapsané tamtéž, a to pozemky ve zjednodušené evidenci původ pozemkový katastr parcelních čísel 150, 151, 190, 191, 192, 243, 244, 396, 397, 398, 399, 534, 535/1, 536, 538/1, 542. Pod bodem V. uložil žalobkyni, aby zaplatila žalované na vyrovnání podílu částku 219 241,50 Kč, a pod body V. až VIII. rozhodl o nákladech řízení. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání. Soud prvního stupně usnesením ze dne 27. července 2004, č. j. 7 C 315/2000-214, odvolání žalované jako opožděně podané zamítl. Odvolání podané proti tomuto usnesení žalovanou soud prvního stupně posoudil jako návrh na prominutí zmeškání lhůty a usnesením ze dne 15. října 2004, č. j. 7 C 315/2000-219, zrušil své dřívější usnesení z 27. 7. 2004 s tím, že ve včasném podání odvolání žalované zabránila objektivní překážka. Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 1. února 2005, č. j. 37 Co 50/2005-225, odvolání žalované odmítl jako opožděně podané a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalovaná podala odvolání 17. 7. 2004 po uplynutí lhůty k podání odvolání, která uplynula 16. 7. 2004, a že podmínky k prominutí zmeškání lhůty nebyly splněny, neboť žalovaná spolu s odvoláním a ani do patnácti dnů po odpadnutí překážky (od 17. 7. 2004, kdy podala odvolání) nepodala návrh na prominutí zmeškání lhůty. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Namítá, že překážka (nemoc), která jí bránila včas podat odvolání, odpadla 10. 8. 2004. Odvolání 17. 7. 2004 za ni podala její dcera, neboť ona s ohledem na zdravotní stav, který ji upoutal na lůžko, nebyla schopna tak sama učinit. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou včas, nejprve zkoumal, zda jde o dovolání přípustné. Podle §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) lze dovolání napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 OSŘ. Žádné z těchto zákonných ustanovení však nepřipouští dovolání proti usnesení odvolacího soudu o odmítnutí dovolání pro opožděnost (§218a OSŘ). Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl [§243b odst. 5 a §218 písm. c) OSŘ]. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobkyni náklady dovolacího řízení nevznikly (§243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 OSŘ). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. května 2005 JUDr. František Balák,v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/26/2005
Spisová značka:22 Cdo 1242/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:22.CDO.1242.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§236 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
§243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.
§218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20