ECLI:CZ:NS:2005:22.CDO.134.2005.1
sp. zn. 22 Cdo 134/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce P. H., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému Finančnímu úřadu B., o 13 871 560 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. Zn. 47 C 100/2003, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. června 2004, č. j. 26 Co 307/2004-65, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Městského soudu v Brně (dále „soud prvního stupně“) dne 21. března 2003 domáhá se žalobce, aby mu žalovaný zaplatil částku 13 871 560 Kč s příslušenstvím.
Soud prvního stupně usnesením z 19. 8. 2003, č.j. 47 C 100/2003-16, rozhodl, že „ve věci nároku na zaplacení neoprávněné daně ve výši 1 119 695 Kč, exekučního poplatku ve výši 135 315, nevráceného přeplatku na dani ze mzdy ve výši 38 450 Kč a nevráceného přeplatku na daní z přidané hodnoty ve výši 28 000 Kč, se řízení zastavuje a po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Finančnímu úřadu B.“ Soud prvního stupně rozhodl také o nákladech řízení.
Odvolání, které žalobce proti tomuto usnesení podal, soud prvního stupně usnesením z 12. 1. 2004, č. j. 47 C 100/2003-40, odmítl pro opožděnost s odůvodněním, že napadené usnesení bylo žalobci doručeno 2. 9. 2003 a odvolání podal osobně u soudu až 18. 9. 2003, když patnáctidenní odvolací lhůta uplynula 17. 9. 2003.
Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením z 18. 6. 2004, č. j. 26 Cdo 307/2004-65, usnesení soudu prvního stupně z 12. 1. 2004, č. j. 47 C 1000/2003-40, potvrdil. Považoval za správný závěr soudu prvního stupně, že odvolání je opožděné. Vycházel z toho, že odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně z 19. 8. 2003, č. j. 47 C 100/2003-16, bylo žalobci doručeno již 1. 9. 2003, lhůta k podání odvolání uplynula 16. 9. 2003 a odvolání bylo podáno až 18. 9. 2003.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Jeho přípustnost dovozuje z §237 odst. 1 písm. a) OSŘ a z poučení odvolacího soudu. Namítá, že si zásilku obsahující usnesení odvolacího soudu vyzvedl na poště 2. 9. 2003, nebyl poučen, jak dlouho byla uložena, a o tom, že účinky doručení mohou nastat jejím uložením. Odvolání chtěl podat poslední den patnáctidenní odvolací lhůty osobně u soudu prvního stupně, v 17.00 hodin byla však již podatelna uzavřena. Žalobce přitom očekával, že bude otevřena až do 18 hodin, jako je tomu na jiných úřadech. Tato okolnost nemůže jít proto k jeho tíži. Tím byla porušena základní práva žalobce na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy. Žalobce navrhl, aby unesení odvolacího soudu bylo zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalovaný navrhl, aby dovolání žalobce bylo zamítnuto. Obvyklá úřední doba všech úřadů je v době od 8.00 do 17.00 hodin, když kromě toho žalobci nic nebránilo, aby podal odvolání poštou.
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas řádně zastoupeným účastníkem řízení, dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 OSŘ).
Podmínky přípustnosti proti rozhodnutí odvolacího soudu jsou upraveny v §237, §238, §238a a §239 OSŘ.
Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo odmítnuto odvolání pro opožděnost. Nejde o rozhodnutí ve věci samé a o případy uvedené v §238, §238a a §239 OSŘ. Dovolání tak směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není podle zákona přípustné (k tomu srovnej R 41/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Na tom nic nemůže změnit ani nesprávné poučení odvolacího soudu, který uvedl, že dovolání přípustné je.
Dovolání bylo proto jako nepřípustné podle §234b odst. 5 a §218 písm. c) OSŘ odmítnuto.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. l a §151 odst. l OSŘ, neboť žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, na jejich náhradu nemá právo a žalovanému náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. ledna 2005
JUDr. Marie Rezková,v.r.
předsedkyně senátu