Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.04.2005, sp. zn. 22 Cdo 877/2005 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:22.CDO.877.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:22.CDO.877.2005.1
sp. zn. 22 Cdo 877/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobkyně M. W., proti žalovanému R. W., zastoupenému advokátem, o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví bývalých manželů, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. Zn. 18 C 290/99, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. září 2004, č. j. 11 Co 679/2003-209, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 450,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. J. K. Odůvodnění: Okresní soud v Teplicích (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 18. července 2003, č. j. 18 C 290/99-188, vypořádal zaniklé bezpodílové spoluvlastnictví účastníků řízení tak, že do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal zůstatky na vkladních knížkách vedených u Č. s., a. s., pobočka v M. ve výši 29,- Kč a 90,70 Kč, a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílu částku 59,90 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Dále rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 15.225,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a o povinnosti účastníků řízení společně a nerozdílně zaplatit soudní poplatek 1.000,-Kč. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně 3. 9. 2003 odvolání; v průběhu odvolacího řízení, 10. 8. 2004, podáním doručeným Krajskému soudu v Ústí nad Labem jako soudu odvolacímu stejného dne vzala svoji žalobu v plném rozsahu zpět. Odvolací soud usnesením ze dne 2. září 2004, č. j. 11 Co 679/2003-209, postupem podle §222a odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil. Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 15.225,- Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí a dále jí uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 27.150,- Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Proti usnesení odvolacího soudu žalobkyně podává dovolání vypracované obecným zmocněncem JUDr. P. B. Jeho přípustnost opírá o §239 odst. 1 písm. a) OSŘ, s odůvodněním, že odvolací soud nesprávně právně posoudil otázku náhrady nákladů řízení. Žalovaný ve vyjádření k dovolání namítá jeho nedůvodnost a skutečnost, že nebylo vypracováno advokátem. Navrhuje, aby dovolací soud dovolání odmítl. Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že žalobkyně podala dovolání včas (§240 odst. 1 OSŘ), věc posoudil a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu upravuje §237 až 239 OSŘ. Z obsahu dovolání je zřejmé, že bylo podáno výhradně do výroku o náhradě nákladů řízení. Žádné z uvedených zákonných ustanovení ale dovolání proti rozhodnutí o nákladech řízení nepřipouští. V tomto směru nutno odkázat na rozhodnutí publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2003, podle něhož dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení není podle OSŘ ve znění účinném od 1. ledna 2001 přípustné. Dovolací soud proto o dovolání v dané věci rozhodl tak, že je jako nepřípustné podle §234b odst. 5 a §218 písm. c) OSŘ odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení byl učiněn v souladu s §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c) OSŘ, když žalobkyně nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalovanému náklady vznikly. Ty představují odměnu advokátovi za jeden úkon právní služby – podání vyjádření k dovolání podle §11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1991 Sb., advokátní tarif a činí podle §14 odst. 3, 4, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., částku 375,- Kč a dále paušální náhradu hotových výdajů podle §13 odst. 3 advokátního tarifu 75,- Kč, celkem 450,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z §149 odst. 1 a §160 odst. 1 OSŘ. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá toto usnesení, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. V Brně dne 27. dubna 2005 JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/27/2005
Spisová značka:22 Cdo 877/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:22.CDO.877.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20