ECLI:CZ:NS:2005:22.ND.206.2004.1
sp. zn. 22 Nd 206/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce JUDr. V. K., proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra, o žalobě na určení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 4 C 295/2003, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 4 C 295/2003 se nepřikazuje z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Olomouci.
Odůvodnění:
Ve shora uvedené věci se žalobce domáhá žalobou, podanou u Obvodního soudu pro Prahu 7 dne 19. prosince 2003, určení, že „nebyl některou z osob uváděných v ustanovení §2 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb.“
Dopisem doručeným jmenovanému soudu 10. 3. 2004 žalobce s odkazem na §12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) navrhuje, aby věc byla přikázána k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Olomouci. Svůj návrh odůvodňuje odkazem na zásadu ekonomie řízení a věk svědků včetně jejich zdravotního stavu.
Žalovaná k návrhu na přikázání věci ve svém písemném vyjádření z 26. 4. 2004 uvádí, že s přikázáním věci jinému soudu nesouhlasí. Poukazuje na rovné postavení účastníků v soudním řízení s tím, že je bezpředmětné zvažovat, zda „bude cestovat žalobce k soudu v Praze nebo žalovaný k soudu v Olomouci“. Pokud jde o výslech svědků, odkazuje na §122 OSŘ.
Podle §12 odst. 2 OSŘ může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána z důvodu vhodnosti. Podle §12 odst. 3 OSŘ o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána.
Hlavními kritérii pro posouzení vhodnosti přikázání věci jinému soudu je rychlost a hospodárnost řízení a mimořádnost poměrů některého z účastníků, a dosavadní výsledky řízení.
Nejvyšší soud v daném případě neshledal zákonné podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti. Vedle skutečnosti, že žaloba byla Obvodnímu soudu pro Prahu 7 podána již před rokem a jmenovaný soud je s věcí seznámen, nutno přisvědčit argumentaci žalované. Pokud žalobce v návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci argumentuje obtížemi s cestováním „starých a nemocných“ svědků, nutno konstatovat, že u svědků, které v žalobě k výslechu navrhuje - JUDr. K. Č., JUDr. K. N. a PhDr. M. H. – nedokládá ani jejich věk, ani zdravotní stav. I kdyby bylo zřejmé, že dostavit se k soudu by jim činilo z uvedených důvodů potíže, bylo by možno postupovat podle §122 odst. 2 OSŘ, tedy provést jejich výslech cestou dožádání u soudu v místě jejich bydliště.
Nejvyšší soud proto rozhodl, jak vyplývá z výroku tohoto usnesení.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. ledna 2005
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu