ECLI:CZ:NS:2005:22.ND.207.2004.1
sp. zn. 22 Nd 207/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně G. S., zastoupené H. K., proti žalovaným: 1) M. M., zastoupeného T. K. a 2) nezletilé N. S., zastoupené opatrovníkem Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí v B., o popření otcovství, vedené Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 10 C 273/2003, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 OSŘ, takto:
Určuje se, že věc vedenou u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 10 C 273/2003 projedná a rozhodne Okresní soud v Bruntále.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala dne 17. 10. 2003 u Okresního soudu v Bruntále návrh na popření otcovství, z jehož obsahu je zřejmé, že se domáhá popření otcovství žalovaného 1) k žalované 2), která se narodila ve lhůtě 300 dní po rozvodu manželství žalobkyně se žalovaným 1). Jako otec žalované 2) je v dokladu o jejím původu uveden současný manžel žalobkyně, Dipl. Ing. Ch. J. S., který k žalované 2) uznal otcovství. Žalobkyně dále uvedla, že má českou státní příslušnost, že žalovaný 1) má italskou státní příslušnost. Trvalé bydliště všech účastníků je ve Spolkové republice Německo.
Okresní soud v Bruntále (dále „soud prvního stupně“) usnesením z 23. 4. 2004, č. j. 10 C 273/2003-22, ve výše uvedené věci vyslovil svou místní nepříslušnost a dále rozhodl tak, že po právní moci usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti soudu podle §11 odst. 3 OSŘ.
Soud prvního stupně dospěl k závěru, že věc patří do pravomoci soudů České republiky, neboť mezinárodní smlouvy, kterými jsou vázány jak Česká republika, tak Italská republika, otázku příslušnosti soudu v řízení o určení otcovství neřeší, a je zde na místě užití příslušných ustanovení zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů. Podle §23 odst. 1 tohoto zákona se určení (zjištění nebo popření) otcovství řídí právním řádem státu, jehož příslušnost nabylo dítě narozením. Podle §39 odst. 1 věty první zákona č. 97/1963 Sb., ve věcech výchovy a výživy nezletilých a v jiných věcech jich se týkajících, jsou-li občany ČR, je dána pravomoc českých soudů i tehdy, žijí-li v cizině. Žalovaná 2) nabyla narozením státní občanství ČR, neboť alespoň jeden její rodič – matka – je státní občanskou ČR (§3 písm. a) zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství ČR). Podle §17 odst. 1 poslední věty citovaného zákona k pozbytí státního občanství ČR nedojde ani v případech, kdy k nabytí cizího státního občanství došlo narozením. Vzhledem k českému státnímu občanství žalované 2), je v dané věci dána pravomoc českých soudů i přes skutečnost, že žalovaná 2) žije ve Spolkové republice Německo, a otázka popření otcovství žalovaného 1) k žalované 2) se řídí českým právním řádem. Protože však účastníci nemají v ČR obecný soud, neboť mají trvalé bydliště ve Spolkové republice Německo a v ČR se nezdržují, nejsou dány skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti. Soud, u něhož byl návrh podán, není ani soudem na výběr daným podle §87 OSŘ a s ohledem na povahu uplatňovaného nároku nejde ani o případ, kdy na místo obecného soudu žalovaného by byl k řízení výlučně příslušný jiný soud podle §88 OSŘ.
Podle §11 odst. 3 OSŘ jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Soud prvního stupně správně uvedl, že v posuzované věci je pravomoc českých soudů dána avšak chybí zde podmínky pro určení místní příslušnosti.
Z tohoto důvodu Nejvyšší soud určil podle §11 odst. 3 OSŘ, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Bruntále. Při určení místní příslušnosti soudu přihlížel zejména k tomu, že v sídle tohoto soudu mají bydliště zástupci žalobkyně a žalovaného 1) a dále, že řízení bylo u tohoto soudu již zahájeno a Okresní soud v Bruntále již ve věci některé úkony prováděl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. února 2005
JUDr. Marie Rezková, v. r.
předsedkyně senátu