ECLI:CZ:NS:2005:25.ND.19.2005.1
sp. zn. 25 Nd 19/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Ing. Jana Huška a JUDr. Petra Vojtka ve věci oprávněné R. P., zastoupené advokátem, proti povinnému L. P., o výkon rozhodnutí, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. E 300/2002, o námitce podjatosti, takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. A. P., JUDr. J. H., JUDr. L. Z., Mgr. M. T., JUDr. M. D., JUDr. L. D., JUDr. M. Ch., JUDr. H. V., JUDr. S. B., JUDr. M. U. a JUDr. F. Š. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 178/2004.
Odůvodnění:
V řízení o výkon rozhodnutí vznesl povinný v odvolání proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 20. 1. 2004, č. j. E 300/2002-29, námitku podjatosti vůči soudkyni uvedeného soudu Mgr. A. H. a dále „námitku podjatosti Krajského soudu v Praze“, kterou na výzvu Okresního soudu v Kladně (usnesení ze dne 11. 3. 2004, č. j. E 300/2002-76, ve znění opravného usnesení ze dne 14. 9. 2004, č. j. E 300/2002-82) doplnil a odůvodnil. Zároveň vznesl námitku podjatosti Vrchního soudu v Praze, kterou na základě výzvy Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 12. 2004, č. j. Nco 178/2004-95, odůvodnil tak, že JUDr. M. D., soudkyně tohoto soudu, v usnesení ze dne 20. 4. 1999, č. j. Nco 64/99-57, rozhodla, že soudkyně Krajského soudu v Praze, nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování ve věci sp. zn. 26 Co 55/99, aniž se vypořádala s konkrétními námitkami povinného, a postupovala tak i ve věcech dalších. Dále namítá, že senát Vrchního soudu v Praze složený z JUDr. N. Ž., JUDr. Z. F. a JUDr. L. Ř. rozsudkem ze dne 29. 5. 2001, č. j. 1 Co 38/2001-144, potvrdil nezákonný rozsudek Krajského soudu v Praze a že senát složený z JUDr. H. V., JUDr. B. K., JUDr. M. H., JUDr. P. B. a JUDr. R. K. zprostil kárného obvinění soudkyni JUDr. H. V., aniž by se zabýval jejími poklesky. Senát Vrchního soudu v Praze, který má v jeho záležitosti rozhodovat, je složen pouze z žen a jejich ženská solidarita s jeho manželkou je překážkou spravedlivého rozhodování, navíc „jednopohlavní složení všech rozhodujících orgánů je v rozporu se zásadami Evropské unie“.
Soudkyně JUDr. A. P., JUDr. J. H. a JUDr. L. Z., které podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze mají rozhodovat o vyloučení soudců Krajského soudu v Praze, se k námitce podjatosti vznesené povinným vyjádřily tak, že účastníky ani jejich zástupce neznají, nemají k nim ani k věci žádný vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by mohly být důvodem pro jejich vyloučení.
V podstatě shodně se k námitce podjatosti vznesené povinným vyjádřily i členové zástupčích senátů Mgr. M. T., JUDr. M. Ch., JUDr. L. D., JUDr. M. D., JUDr. H. V., JUDr. M. U., JUDr. F. Š. a JUDr. S. B.
Podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle ustanovení §15a odst. 1 věty první o. s. ř. účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Podle odst. 3 tohoto ustanovení v námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.
Z vyjádření soudců, kteří podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze mají rozhodnout o námitce podjatosti vznesené proti soudcům Krajského soudu v Praze, ani z vyjádření členů zástupčích senátů tohoto soudu a ani z obsahu spisu nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Jak vyplývá z návrhu povinného na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, důvodem pochybnosti o nepodjatosti JUDr. M. D. má být otázka správnosti jejího rozhodnutí v jiných věcech. Nesouhlas povinného s rozhodováním soudce v jiných věcech, popř. s odůvodněním jeho rozhodnutí, není okolnosti, která by zakládala důvod k jeho vyloučení, jak ostatně zákon výslovně stanoví (§14 odst. 4 o. s. ř.). Ve vztahu k ostatním, ve výroku jmenovaným soudcům Vrchního soudu v Praze, nebyly uvedeny žádné konkrétní skutečnosti, v nichž je spatřován důvod k jejich nepodjatosti, když zákonným důvodem k vyloučení soudců z rozhodování není pohlaví jednotlivých členů senátu.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože zákonné důvody k vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ust. §14 odst. 1 o. s. ř. nebyly zjištěny, bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. února 2005
JUDr. Marta Škárová,v.r.
předsedkyně senátu