ECLI:CZ:NS:2005:25.ND.6.2005.1
sp. zn. 25 Nd 6/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobkyně H. T., zastoupené advokátem, proti žalovanému P. T., o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 22 C 161/2003, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc, vedená u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 22 C 161/2003, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 10.
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Olomouci je pod sp. zn. 22 C 161/2003 vedeno řízení o žalobě Bc. H. T. proti žalovanému P. T. o vypořádání společného jmění manželů. Žalovaný svým doplněným písemným podáním ze dne 27. 10. 2004 navrhl, aby věc projednal soud místně příslušný podle místa jeho trvalého bydliště, tedy Obvodní soud pro Prahu 10. Svůj návrh odůvodnil tím, že jeho družka J. K. je ve vysokém stupni těhotenství, její těhotenství je rizikové a on se musí starat o nezl. dceru A. (nar. 2. 7. 2002) a o nezl. J. K. (nar. 16. 9. 1988).
Žalobkyně s delegací nesouhlasí. Je toho názoru, že projednání věci před Obvodním soudem pro Prahu 10 by bylo komplikovanější a ekonomicky náročnější, když ve věci budou prováděny důkazy, mj. důkazy výslechem svědků, z nichž většina má trvalé bydliště v O. Péči o nezl. dceru A. nepovažuje za dostatečný důvod k vyhovění delegaci, když každá péče o nezl. dítě je náročná.
Podle §12 odst. 2 o.s.ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být rozmanité v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků, procesní situaci, event. na okolnostech jiných; rozhodnými jsou především ty, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu však lze přistoupit jen výjimečně, z důvodu závažných, neboť představuje výjimku z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudu a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Proto je zakotveno právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k tomu, kterému soudu má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z jejich pohledu; rozhodnutím o delegaci totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z nich projevil zásadně nepříznivě.
V daném případě ani jedna ze žalovaným uvedených okolností není způsobilé odůvodnit průlom do výše citované ústavní zásady. Skutečnost, že díky rizikovému těhotenství družky je žalovaný nucen sám se starat o dvě nezl. děti a společnou domácnost, a proto chce, aby věc byla projednána před Obvodním soudem pro Prahu 10, v jehož obvodu má trvalé bydliště, dostatečně neprokazují, že projednání věci jiným soudem než příslušným podle ust. §88 písm. 5) o.s.ř. povede k rychlejšímu a hospodárnějšímu průběhu řízení. Taktéž je nutné vzít v úvahu, že žalobkyně s delegací věci nesouhlasí.
Nejvyšší soud s ohledem na uvedené proto rozhodl tak, že předmětnou věc nepřikázal jinému soudu k projednání a rozhodnutí.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. ledna 2005
JUDr. Ing. Jan Hušek, v. r.
předseda senátu