ECLI:CZ:NS:2005:26.CDO.1084.2004.1
sp. zn. 26 Cdo 1084/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobkyně městské části P., zastoupené advokátem, proti žalované V. V., o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp.zn. 7 C 295/96, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. května 2003, č.j. 14 Co 180/2003-91, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.025,- Kč, k rukám advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 6 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 11. 9. 2002, č.j. 7 C 295/96-78 (poté, co jeho vyhovující rozsudek ze dne 1. 10. 1999, č.j. 7 C 295/96-30, byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 13. 9. 2000, č.j. 58 Co 216/2000-66), zamítl žalobu na přivolení k výpovědi z nájmu žalované k bytu č. 13, I. kategorie, o velikosti 3+1 s příslušenstvím, v šestém poschodí domu čp. 1216, P., V. ulice (dále „předmětný byt“ nebo „byt“); současně rozhodl o nákladech řízení.
K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 29. 5. 2003, č.j. 14 Co 180/2003-91, připustil změnu žaloby (výrok I.), výrokem II. změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že přivolil k výpovědi z nájmu žalované k předmětnému bytu, určil, že tříměsíční výpovědní lhůta počne běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci rozsudku a uložil žalované povinnost byt vyklidit do patnácti dnů po zajištění náhradního ubytování; dále rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (nezastoupena advokátem) blanketní dovolání, které doplnila podáním datovaným 29. 9. 2003, v němž se domáhala zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalobkyně ve svém dovolacím vyjádření namítla, že žalovaná přes výzvu soudu nedoložila splnění podmínky stanovené v §241 o.s.ř., a že dovolání bylo podáno opožděně. Navrhla, aby dovolací řízení bylo zastaveno, případně aby dovolání bylo odmítnuto.
Dovolání je opožděné.
Podle §240 odst. 1 o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 2 o.s.ř.). Podle §240 odst. 3 o.s.ř. lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení.
Jak se podává z obsahu spisu, bylo rozhodnutí odvolacího soudu v dané věci doručeno uložením na poště – v souladu s ustanovením §46 odst. 4 o.s.ř. – obecnému zmocněnci žalované J. W. dne 4. 7. 2003 (viz dodejku na č. l. 93 verte), přičemž dovolání bylo podáno k poštovní přepravě dne 5. 9. 2003 (viz otisk podacího razítka na obálce č. l. 96); opravné usnesení odvolacím soudem vydáno nebylo.
Z uvedeného je zřejmé, že dvouměsíční zákonná lhůta k podání dovolání uplynula ve smyslu ustanovení §57 o.s.ř. dne 4. 9. 2003 (čtvrtek). Bylo-li dovolání podáno až dne 5. 9. 2003, stalo se tak opožděně. Pro úplnost lze dodat, že v dané věci nejde o žádný z případů uvedených v §240 odst. 3 o.s.ř., upravujících zachování dovolací lhůty.
Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle §243b odst. 5 a §218a o.s.ř. odmítl, aniž se zabýval splněním zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatelky (§241b odst. 2 o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. a zavázal žalovanou k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobkyni vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 950,- Kč (§2 odst. 1, §7 písm. d/ ve spojení s §10 odst. 3, §15 ve spojení s §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 75,- Kč, jež stojí vedle odměny (§2 odst. 1, §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 12. dubna 2005
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.
předsedkyně senátu