ECLI:CZ:NS:2005:26.CDO.2496.2003.1
sp. zn. 26 Cdo 2496/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudců JUDr. Roberta Waltra a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., v právní věci žalobkyně M. N. proti žalované Z. K., zastoupené advokátkou, o umožnění užívání bytu, vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 7 C 386/99, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. července 2003, č. j. 5 Co 1424/2003-194, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 25. 7. 2003, č.j. 5 Co 1424/2003-194, potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 14. 3. 2003, č.j. 7 C 386/99-171, jímž byla zamítnuta žaloba, „aby žalovaná byla povinna žalobkyni umožnit užívání bytu v domě čp. 44 v B., který se skládá ze dvou pokojů – kuchyně, verandy, chodby, koupelny s WC a šatny, to vše v přízemí a podkrovního pokojíku a přiléhající stodoly se sklepem a kolny“ (dále jen „předmětný byt“).
Soudy obou stupňů vycházely ze skutkového zjištění, že výlučným vlastníkem nemovitosti, v níž se nachází předmětný byt, byl manžel žalobkyně, který kupní smlouvou ze dne 2. 4. 1999 převedl nemovitost na žalovanou, aniž ve smlouvě sjednal pro sebe a žalobkyni právo dalšího bydlení v předmětném bytě, a dne 18. 5. 1999 zemřel. V řízení vedeném u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 5 C 351/99 mezi týmiž účastnicemi byla pravomocně zamítnuta žaloba na určení, že manžel žalobkyně byl ke dni svého úmrtí vlastníkem nemovitosti, v níž se nachází předmětný byt. Soudy obou stupňů dovodily, že žalobkyni nesvědčí žádný právní důvod k užívání předmětného bytu, neboť jej užívala jen na základě práva odvozeného od rodinněprávního vztahu ke svému manželovi jako vlastníku nemovitosti, které však zaniklo převodem nemovitosti na žalovanou. Konstatovaly dále, že právo užívat byt nelze založit ani aplikací ustanovení §3 odst. 1 občanského zákoníku, dle něhož lze pouze odepřít výkon existujícího práva, který by byl v rozporu s dobrými mravy.
Proti rozsudku odvolacího podala žalobkyně dne 10. 10. 2003 dovolání.
Z kopie úmrtního listu vystaveného Úřadem městské části P. a ze zprávy notářky M. U., pověřené výkonem činnosti soudního komisaře Okresním soudem ve Strakonicích, dovolací soud zjistil, že žalobkyně M. N. dne 9. 6. 2004 zemřela.
Podle §19 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. Podle §7 občanského zákoníku způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením (má ji i počaté dítě, narodí-li se živé) a zaniká smrtí. Podle ustanovení §107 odst. 1 věty první o.s.ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Podle §107 odst. 5 o.s.ř. neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Řízení zastaví soud zejména tehdy, zemře-li manžel před pravomocným skončením řízení o rozvod, o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je nebo není, pokud zákon nedovoluje, aby se v řízení pokračovalo; bylo-li již o věci rozhodnuto, soud současně toto rozhodnutí zruší. Podle §243c odst. 1 o.s.ř. pro řízení u dovolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného; ustanovení §92 a 95 až 99 a 107a však pro řízení u dovolacího soudu neplatí.
Pro další postup v řízení a pro určení, zda a případně s kým lze v řízení pokračovat, je rozhodné posouzení povahy uplatněného nároku.
Žalobkyně se domáhala umožnění užívání bytu pouze pro svou osobu a ani netvrdila existenci právního důvodu takového užívání, jenž by byl způsobilý přejít v důsledku její smrti na její právní nástupce (vlastnictví, nájem bytu).
Zemřela-li v průběhu soudního řízení fyzická osoba, která uplatnila právo vázané výlučně na její osobu, musí být řízení podle §107 odst. 1 a 5 o.s.ř. zastaveno, neboť vzhledem k povaze věci, nelze v soudním řízení pokračovat s dědici zemřelého.
Nejvyšší soud proto dovolací řízení zastavil (§19, §107 odst. 5, §243c odst. 1 o.s.ř.).
Jelikož jediným účastníkem dovolacího řízení zůstala žalovaná, nepřichází v úvahu rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení mezi účastníky.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. února 2005
JUDr. Miroslav Ferák, v. r.
předseda senátu