ECLI:CZ:NS:2005:26.CDO.400.2005.1
sp. zn. 26 Cdo 400/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobců a) L. B., b) V. B., c) V. M., d) K. M., e) M. M., f) J. V., a g) J. V., proti žalované R. Z., zastoupené advokátem, o zaplacení částky 28.824,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 9 C 9/2004, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. října 2004, č.j. 29 Co 423/2004-65, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 9 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 9. 4. 2004, č.j. 9 C 9/2004-43, uložil žalované zaplatit žalobcům do tří dnů od právní moci rozsudku částku 20.865,- Kč, zastavil řízení o zaplacení částky 7.959,- Kč a rozhodl o nákladech řízení.
Odvolání žalované proti tomuto rozsudku odmítl soud prvního stupně jako opožděné usnesením ze dne 19. 7. 2004, č.j. 9 C 9/2004-58.
K odvolání žalované Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 26. 10. 2004, č.j. 29 Co 423/2004-65, usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení; ztotožnil se přitom se závěrem soudu prvního stupně o opožděnosti odvolání.
Proti tomuto usnesení podala žalovaná dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení (§240 odst. 1 a 4 o.s.ř.), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních §237, §238, §238a a také v §239 o.s.ř
Přípustnost dovolání podle §237 o.s.ř. není dána, neboť napadeným usnesením odvolacího soudu nebylo změněno (§237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) či potvrzeno (§237 odst. 1 písm, b/ a c/ o.s.ř.) rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o věci samé.
Dovolání není přípustné ani podle §238, §238a odst. 1 a §239 odst. 1 a 2 o.s.ř., neboť nejde o žádný z případů v citovaných ustanovení uvedených.
Přípustnost dovolání není možno dovodit ani z ustanovení §239 odst. 3 o.s.ř., neboť podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), nikoli usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost podle §208 odst. 1 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp.zn. 21 Cdo 1124/2001, uveřejněné pod č. 41 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003).
Z uvedeného vyplývá, že přípustnost dovolání nelze opřít o žádné v úvahu přicházející ustanovení, a proto Nejvyšší soud dovolání žalované podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. jako nepřípustné odmítl.
Pro úplnost lze dodat, že i když napadené usnesení odvolacího soudu obsahuje nesprávné poučení o tom, že dovolání proti němu je přípustné, nezakládá takovéto poučení přípustnost dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod č. 51 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243 odst. 5 věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o.s.ř. a o skutečnost, že žalobcům nevznikly (dle obsahu spisu) v dovolacím řízení prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli vůči dovolatelce právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek
V Brně dne 15. prosince 2005
Doc. JUDr. Věra K o r e c k á , CSc., v.r.
předsedkyně senátu