ECLI:CZ:NS:2005:26.CDO.603.2005.1
sp. zn. 26 Cdo 603/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudců JUDr. Roberta Waltra a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobců a) P. W., b) L. W., c) M. W., d) J. W., e) J. S., f) J. S., zastoupených advokátem, proti žalovaným 1) J. G., zastoupenému advokátem, 2) J. G., o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 17 C 315/2001, o dovolání prvního žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. října 2004, č.j. 10 Co 803/2004-79, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný J. G. je povinen zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 900,- Kč k rukám jejich zástupce, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem (soud odvolací) usnesením ze dne 26. 10. 2004, č.j. 10 Co 803/2004-79, potvrdil usnesení ze dne 25. 8. 2004, č.j. 17 C 315/2001-71, jímž Okresní soud v Teplicích odmítl pro opožděnost odvolání prvního žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 4. 11. 2002, č.j. 17 C 315/2001-37, (jímž tento soud přivolil k výpovědi z nájmu tam označeného bytu), a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Usnesení odvolacího soudu napadl první žalovaný, zastoupený advokátem, včasným dovoláním, jímž brojí výslovně proti posouzení otázky včasnosti podání předmětného odvolání.
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o odmítnutí odvolání není rozhodnutím ve věci samé.
Ustanovení §238, §238a a §239 odst. 1 a 2 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o odmítnutí odvolání v jejich taxativních výčtech uvedeno není.
Přípustnost dovolání nelze důvodně dovozovat ani z ustanovení §239 odst. 3 o.s.ř., neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle ustanovení §43 o.s.ř. odmítnuta žaloba, popřípadě jímž byl podle tohoto ustanovení odmítnut jiný návrh na zahájení řízení, a nikoliv odmítl-li soud prvního stupně podle ustanovení §208 odst. 1 o.s.ř. odvolání pro opožděnost.
Lze tedy uzavřít, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení o odmítnutí odvolání pro opožděnost, není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu účinné od 1. ledna 2001 přípustné (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003, pod č. 41).
Na uvedených závěrech nic nemění okolnost, že napadené usnesení odvolacího soudu obsahuje nesprávné poučení, že dovolání proti němu je přípustné, neboť takovéto poučení přípustnost dovolání – nestanoví-li ji zákon – nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2002, pod č. 140).
Z uvedeného vyplývá, že dovolání prvního žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto (aniž ve věci nařizoval jednání podle §243a odst. 1 věty první o.s.ř.) dovolání žalovaného podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
K náhradě nákladů dovolacího řízení žalobcům je povinen první žalovaný, který podal nepřípustné dovolání (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř.). Tyto náklady spočívají v částce 750,- Kč představující sazbu odměny advokáta za řízení v jednom stupni (§14 odst. 3 a §15 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zvýšenou o 20% podle §17 odst. 2 vyhlášky a sníženou o 50% podle §18 odst. 1 vyhlášky, a v částce 6x75,- Kč paušální náhrady ve smyslu §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 12. dubna 2005
JUDr. Miroslav Ferák, v. r.
předseda senátu