ECLI:CZ:NS:2005:26.ND.169.2005.1
sp. zn. 26 Nd 169/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobce B. V., proti žalovanému České republice – Ministerstvu spravedlnosti ČR, se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 C 91/2004, o námitce podjatosti, takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř. a JUDr. N. Ž. nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 C 91/2004.
Odůvodnění:
U Vrchního soudu v Praze probíhá řízení o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31.5.2005, č.j. 32 C 91/2004-24. Podle rozvrhu práce tohoto soudu přísluší věc k projednání a rozhodnutí senátu 1 Co ve složení JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř. a JUDr. N. Ž.
Žalobce vznesl námitku podjatosti těchto soudkyň s odůvodněním, že ze strany senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze se jedná vůči jeho osobě o patologickou nenávist. U Vrchního soudu v Praze navíc dle žalobce působí soudce B., který vůči němu měl vykazovat „snahu o zinscenování neototalitní represe“ a soudkyně Ř., která zinscenovala „zločiny komunismu“ a nebyla za ně nikterak postižena.
Uvedené soudkyně se k námitce vyjádřily tak, že jim nejsou známy okolnosti vylučující je z projednání a rozhodnutí této věci. Nemají k účastníkům řízení ani k projednávané věci žádný osobní vztah.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nadřízený ve smyslu ust. §16 odst. 1 o.s.ř se po zjištění, že námitka podjatosti byla uplatněna včas (§15a odst. 2 o.s.ř.), zabýval její důvodností, aniž bylo třeba nařizovat jednání (§16 odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Poté dospěl k závěru, že tato námitka není opodstatněná.
Podle ust. §14 odst. 1 o.s.ř. jsou soudci vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle ust. §14 odst. 4 o.s.ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudu v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdyby soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. §116 o.z.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.
Z vyjádření soudkyň Vrchního soudu v Praze vyplývá, že žádná z nich nemá poměr k věci, účastníky řízení blíže nezná a nemá k nim žádný vztah. Žalobce přitom neuvádí žádné konkrétní skutečnosti (srov. §15a odst. 3 o.s.ř.), které by svědčily o tom, že by zde byl dán důvod k pochybnostem o nepodjatosti soudkyň. Jeho obecný poukaz na patologickou nenávist soudců Vrchního soudu v Praze k jeho osobě a nesouhlas s působením některých soudců na tomto soudě o podjatosti soudkyň nic nevypovídá. Nejsou zde proto skutečnosti, jež by mohly vést k pochybnosti o jejich podjatosti ve smyslu ust. §14 odst. 1 o.s.ř.
Nejvyšší soud České republiky proto podle ust. §16 odst. 1 o.s.ř. rozhodl tak, že soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř. a JUDr. N. Ž. nejsou vyloučeny z projednání a rozhodnutí odvolání ve věci vedené pod. sp. zn. 32 C 91/2004.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. října 2005
JUDr. Ing. Jan Hušek
předseda senátu