ECLI:CZ:NS:2005:26.ND.170.2005.1
sp. zn. 26 Nd 170/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobce B. V. proti žalovanému I. Ž., o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 C 79/2004, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř. a JUDr. N. Ž. nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 C 79/2004.
Odůvodnění:
U Vrchního soudu v Praze je vedeno řízení o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30.4.2005, č.j. 32 C 79/2004-16. Podle rozvrhu práce je k projednání a rozhodnutí předmětné věci příslušný senát 1 Co sestávající ze soudkyň JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř. a JUDr. N. Ž.
Žalobce vznesl námitku podjatosti těchto soudkyň a dalších soudců Vrchního soudu v Praze, kteří jsou podle jeho názoru „odborníky na totalitní právo“. Nesouhlasí rovněž s působením soudkyně Ř. na tomto soudě, neboť se měla vůči němu dopustit zločinů komunismu a nebyla za ně nijak postižena.
Soudkyně v senátu 1 Co se k námitce vyjádřily tak, že jim nejsou známy okolnosti vylučující je z projednání a rozhodování této věci. Nemají k účastníkům řízení ani k projednávané věci samé žádný osobní vztah.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nadřízený ve smyslu ust. §16 odst. 1 o.s.ř. se po zjištění, že námitka podjatosti byla uplatněna včas (§15a odst. 2 o.s.ř.), zabýval její důvodností, aniž bylo třeba nařizovat jednání (§16 odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Poté dospěl k závěru, že tato námitka není opodstatněná.
Podle ust. §14 odst. 1 o.s.ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle ust. §14 odst. 4 o.s.ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudu v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdyby soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. §116 o.z.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.
Jak vyplývá z vyjádření soudkyň Vrchního soudu v Praze, žádná z nich nemá poměr k věci, účastníky řízení nezná a nemá k nim žádný vztah. Žalobce přitom neuvádí žádné konkrétní skutečnosti (srov. §15a odst. 3 o.s.ř.), které by svědčily o tom, že by zde byl dán důvod k pochybnostem o nepodjatosti soudkyň. Nesouhlas žalobce s působením některých soudců na Vrchním soudu v Praze, jakožto podle něj odborníků na „totalitní právo“ nic nevypovídá o vztahu výše uvedených soudkyň k osobám účastníků sporu nebo o jejich vztahu k projednávané věci. Nejsou proto dány žádné skutečnosti, které by mohly vést k pochybnosti o jejich podjatosti ve smyslu ust. §14 odst. 1 o.s.ř.
Nejvyšší soud České republiky proto podle ust. §16 odst. 1 o.s.ř. rozhodl tak, že soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř. a JUDr. N. Ž. nejsou vyloučeny z projednání a rozhodnutí ve věci vedené pod. sp. zn. 32 C 79/2004.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. října 2005
JUDr. Ing. Jan H u š e k , v. r.
předseda senátu