ECLI:CZ:NS:2005:26.ND.40.2005.1
sp. zn. 26 Nd 40/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr Roberta Waltra ve věci žalobců a) R. K., b) Mgr. E. K., c) F. Š., všech zastoupených obecnou zmocněnkyní, proti žalovanému V. H., zastoupenému advokátem, o neplatnost závěti, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 10 C 104/2000, o návrhu žalobců na přikázání věci z důvodů vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 10 C 104/2000 se nepřikazuje Okresnímu soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
Okresní soud v Trutnově, jehož místní příslušnost k projednání a rozhodnutí této věci vyplývá z ustanovení §88 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), předložil spis Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o návrhu žalobců na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu (§12 odst. 2 a 3 o.s.ř.).
Z obsahu spisu vyplývá, že podáním učiněným do protokolu při jednání dne 7.10.2004 před Okresním soudem v Trutnově žalobci navrhli, aby věc byla – z důvodu vhodnosti (§12 odst. 2 o.s.ř.) – přikázána Okresnímu soudu v Ostravě. Návrh na přikázání věci odůvodnili tím, že prvé dvě žalobkyně mají bydliště v Ostravě.
Žalovaný s přikázáním věci Okresnímu soudu v Ostravě nesouhlasil.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 o.s.ř.), návrh projednal a dospěl k závěru, že není důvodný.
Podle §12 odst. 2 o.s.ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
V daném případě Nejvyšší soud České republiky neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o.s.ř. Samotná okolnost, že dva ze tří žalobců mají bydliště v Ostravě, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci, zvláště když ostatní účastníci sporu i sama zástupkyně žalobců mají bydliště v obvodu Okresního soudu v Hradci Králové, který sousedí s obvodem výlučně příslušného Okresního soudu v Trutnově, a zvláště když většina důkazů o tvrzené nezpůsobilosti zůstavitelky pořídit platnou závěť (svědci, úřady a instituce, u nichž jsou založeny příslušné listiny) je právě z obvodu Okresního soudu v Trutnově, stejně tak jako i další důkazy, které jsou teprve navrhovány. Kromě toho nelze přehlížet, že tento výlučně příslušný soud již ve věci jednou rozhodl a že poté, kdy bylo jeho předchozí rozhodnutí zrušeno odvolacím soudem, pokračoval v řízení a provedl další důkazy (výslech žalobkyně Mgr. E. K., žalobce F. Š. a svědkyně M. Š.). Lze tedy uzavřít, že přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě by v posuzovaném případě nebylo vhodným opatřením k hospodárnějšímu, rychlejšímu a po skutkové stránce spolehlivějšímu a důkladnějšímu projednání věci. Proto Nejvyšší soud České republiky návrhu žalobců na přikázání věci jinému soudu podle §12 odst. 2 o.s.ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. března 2005
JUDr. Miroslav F e r á k , v.r.
předseda senátu